Evagrius Ponticus, nazývaný také Evagrius Samotář, křesťanský mnich a asketa z Heraclea (města na pobřeží Bithýnie v Malé Asii) a jeden z nejvlivnějších teologů v církvi na konci 4. století, by možná řekl, že spokojený je ten, kdo se utkal se všemi svými démony od obžerství přes smilstvo, lakotu až po pýchu na konci. Že je to člověk kráčející životem, který se opakovaně bije s hříchy a dává si pozor, aby spokojenost nebyla převlečená za démona pýchy, který sedí na mrtvolách těch, s nimiž se dosud utkal, a aby jej tento poslední a zákeřný nesrazil do hlubin. Jeho srdce se stává čistším, a tedy…