I já bych ráda přispěla do této rubriky se svojí zkušeností, s příběhem, který se udál už dávno. Před 45 lety. Maminka mě doma vychovávala k víře a vedla k častému žehnání. Jako děti jsme toto její gesto silně vnímali jako důvěru a prosbu o Boží pomoc. Když jsem pak odešla z domu, vdala se a měla malé děti, v nouzi jsem si na tento maminčin zvyk vzpomněla – a zachránil mě. Bylo to v zimním počasí. Chumelilo. Cestování autem nebylo příjemné. Manžel ale musel odjet ke svému bratrovi. Odjížděl a něco mě stále nutilo, abych mu požehnala. Tak, jako nám to dělávala naše maminka. Manžel se měl…