9. 11. 2021
|Výstava „Hájek v proměnách času“ zve do tohoto františkánského kláštera až do konce listopadu. Každou neděli bude otevřeno od jedné do pěti odpoledne.
Počin spolku Přátelé sv. Františka představuje řád i zdejší poutní tradici, ale i archivní materiály či fotografie. „Okolo kláštera jezdí spousta lidí, kteří třeba nedorazí na pouť, ale možná by rádi přišli na výstavu. Takže nás napadlo zaměřit se na události 20. století a přiblížit, co zdejší františkány potkalo v době totality,“ přibližuje Lucie Sirovátková ze spolku založeného letos v únoru. Podklady k výstavě mu poskytli františkáni Jan Maria Vianney Dohnal (též nový spirituál Arcibiskupského semináře) a Regalát Petr Beneš, ale také autor knížky o Hájku Antonín Štětka. Přátelé sv. Františka hledali mj. v archivech Národní knihovny, Národního památkového ústavu nebo Zeměměřičské knihovny v Kobylisích.
Výstava přibližuje Hájek jako bývalou školu a teologický nultý ročník, události přepadení a internace řeholníků a studentů v roce 1950, historii areálu jako tábora nucených prací (1950–1953) i následný zábor armádou, který trval až do roku 1992. Nechybí ani vzpomínky německého chlapce Hanse, který se v roce 1945 ocitl spolu s dalšími na nucených pracích v nedalekém Červeném Újezdě. „Bratři františkáni těmto lidem pomáhali a dodávali jim také naději,“ zdůrazňuje Sirovátková. „Všechna svědectví a vzpomínky jsem silně prožívala. Moje maminka se narodila v roce 1943 a dva roky nato s rodinou pobývala v podobném táboře,“ pokračuje. Snažila se i o kontakt s manželkou zmíněného Hanse, ale zjistila, že již zemřela. „Podařilo se nám ale navázat přátelství s pamětníkem internace Štěpánem Kaňákem. Domluvili jsme se také na zaznamenání jeho vzpomínek pro Paměť národa. A dokonce přijel na hlavní zářijovou pouť do Hájku,“ vzpomíná členka spolku s tím, že se do přípravy výstavy zapojila celá její rodina.
Část výstavy seznamuje také s budoucí vizí poutního místa. „Pater Dohnal nás už loni propojil se studentkou zahradní a krajinářské tvorby, nyní již absolventkou Nikolou Káchovou. Ta v bakalářské a následně diplomové práci navrhla obnovu areálu. Její práce nás nadchla,“ vzpomíná Sirovátková. Zmiňuje, že Přátelé sv. Františka by v budoucnu rádi oživili zahradu, kde by mohl být sad, bylinková zahrada, úly, ohrada pro zvířata nebo drobná dřevostavba jako zázemí pro vzdělávání v přírodě.
Do kláštera je možné také zavítat na komentovanou prohlídku 14. listopadu v 14.30. Poutní sezona sice v říjnu skončila, ale vpřed stále postupuje obnova kaplí na cestě do Hájku z Prahy, na kterou probíhá veřejná sbírka. Nedávno byla zatím do výše dvou metrů postavena kaple č. 12 před Hostivicemi. „Rekonstrukcí omítek prochází kaple č. 1 v Praze na Dlabačově, snad se podaří správně opravit i částečně dochovaný chronogram z roku 1721,“ dodává Kateřina Pařízková ze spolku Poutní cesta Hájek.