9. 11. 2021
|Andělský kemp je týdenní tábor pro děti, které mají mámu nebo tátu ve vězení. Na první pohled normální tábor, kde si děti užívají spoustu legrace, hrají hry, běhají po lese a hřišti a chodí na výlety.
Andělské kempy ale provázejí určitá specifika. Je potřeba je mít na paměti už při plánování. V roce 2021 jsme si tímto procesem prošli dokonce dvakrát, protože kempy se letos poprvé uskutečnily dva – jeden na české straně republiky, druhý na Moravě.
Prvním bodem je najít správné místo a ubytování. Kemp je totiž pro děti, jejichž rodiny by si nemohly dovolit zaplatit jiný tábor či dovolenou. Většinou nemají prostředky na pořádné outdoorové vybavení (ale ani na pláštěnku či holínky), a proto hledáme budovu namísto klasické louky, stanů nebo chatek. Potřebujeme místo, kde se dobře schováme před deštěm, a pokud zmokneme, budeme mít kde usušit oblečení a boty. Ty boty můžou být jediné, které s sebou dítě má.
Budova musí být dobře rozdělitelná na dvě části, abychom mohli oddělit klučičí a holčičí pokoje. A kromě jídelny a společenské místnosti potřebujeme i hlavní štáb neboli místnost pro vedoucí, kde děláme porady, vedoucí se zde mohou občerstvit a nabýt nových sil a kde máme uskladněné věci na hry, workshopy, odměny, tiskárnu a další nezbytnosti. Také potřebujeme hřiště, nebo alespoň posekanou louku v blízkosti ubytování, a v neposlední řadě se musíme vejít do rozpočtu jako každý jiný tábor.
Po ubytování přichází na řadu najít vedoucí a vytipovat děti. Ze zkušenosti víme, že ideální je jeden vedoucí na dvě děti. Nejen, že některé z nich jsou náročnější na pozornost, ale také jim chceme nabídnout prostor pro rozhovory a navázání vztahů, které pokračují i po táboře. Máme už stálé dobré jádro vedoucích, kteří jedou již poněkolikáté, známe se a víme, jak kdo funguje. Zároveň ale termín třeba některým nevyjde nebo nemohou z jiných důvodů. Pak hledáme nové vedoucí, které se snažíme připravit na to, jaký tábor s potomky odsouzených bude a v čem je specifický.
Musíme pečlivě vybírat, protože právě jednota (názorová a duchovní) mezi vedoucími je stavebním kamenem v těžších situacích, které v průběhu kempu mohou přijít. S dětmi je to podobné, některé s námi na kemp jedou už poněkolikáté, některé poprvé. Samotné přihlášení často provází různé kotrmelce: spousta rodin do toho jde nadšeně, časem ale některé odradí množství papírování, které je na kemp potřeba, někteří si to rozmyslí. A tak se nám do začátku kempu několikrát obmění složení účastníků.
A nakonec přichází na řadu samotný program. Letos jsme měli na kempu pár dětí, které nikdy nehrály žádnou hru, proto hry musí být jednoduché, také krátké a akční. Nejvíce je baví vybíjená, fotbal, hry s vodními bombami. Absolutní hitovkou je noční hra. Co je pro děti neobvyklé, je množství kreativních aktivit, které si mají možnost – většinou zase poprvé – vyzkoušet a něco hezkého si domů odvézt. Úspěch má smaltování, zalévání pryskyřicí, batikování triček, vyrábění přáníčka pro rodiče ve vězení, výroba hmyzích domečků anebo i foto- a videoworkshop, kdy se děti učí pracovat se světlem a předmětem na fotografii anebo stříhat videozáznam.
Na kempu nechybí ani předání toho, čemu věříme: a to, že Bůh má každého člověka rád. Ani forma tohoto předání není jednoduchá. Děti nejvíce baví videa, proto na začátek pouštíme zábavné video s myšlenkou, která se týká denního tématu, pak si je dovysvětlíme krátkým zamyšlením a ukotvíme scénkou. Nakonec mohou děti ve skupince mluvit do hloubky, říci si konkrétní situace a příběhy.
Všechna ta práce přináší ovoce. S Boží pomocí, bez které bychom nebyli schopni ničeho z toho, co jsem popsala, s námi například jedna dívenka mohla jít poprvé v životě do lesa. U jiné jsme odhalili anorexii v počátečním stádiu a upozornili maminku. Také s námi už po několikáté jela dívka, která nese odsouzení maminky velmi těžce, kvůli tomu se sebepoškozuje a už se i pokusila o sebevraždu. Kemp je pro ni vždy bezpečným místem, kde o tom může mluvit. Dalšího klučinu natolik zaujala hra na ukulele, že každou volnou chvilku využil k hraní a na konci kempu od jedné vedoucí dostal tento nástroj domů. Teď pro něj hledáme v blízkosti bydliště kroužek, kde by ve hře mohl pokračovat.
KRISTÝNA VOZDECKÁ, vedoucí Andělských kempů a projektů péče o rodiny