V rakvi se našly kromě kostry také boty, oděv, vzácné kříže, ale například i noviny z října roku 1883. Antropologická měření odhalila výšku Mendelovy postavy a velikost nohou. K získání nových poznatků jsou využívány další vědní obory. „Například pomocí biometrických údajů lebky vytvoříme takzvanou superprojekci, což znamená, že tvar Mendelova obličeje srovnáme s dostupnými obrazy a fotografiemi,“ přiblížila bádání Eva Drozdová z laboratoře biologické a molekulární antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

V rámci genetického výzkumu se vzorky DNA získané z ostatků nalezených v hrobce porovnávaly s DNA získanou z biologického materiálu, který vědci objevili při výzkumech v opatství. V laboratořích výzkumníci potvrdili, že se skutečně podařilo nalézt ostatky G. J. Mendela. „U vzorku mitochondriální DNA byla prokázána plná shoda se vzorky odebranými z Mendelových ostatků, což považujeme za jednoznačné potvrzení identity odebrané DNA,“ informoval Filip Pardy, odborný pracovník Genomické laboratoře Centra molekulární medicíny. Zda se podaří zrekonstruovat celý genom otce genetiky, ukážou další analýzy již odebraných vzorků. Zbytek vyzvednutých ostatků se v závěru minulého týdne vrátil zpět do hrobky.

V příštím roce uplyne 200 let od narození „otce genetiky“, jak se Mendelovi dodnes celosvětově přezdívá. Vliv Mendela na vznik tohoto vědního oboru je zásadní, proto se na jeho počest v Brně uskuteční v červenci příštího roku třídenní mezinárodní genetická konference.

Zúčastní se jí vědecké špičky z celého světa. „Už teď potvrdili svou účast tři držitelé Nobelovy ceny, kteří se ujmou role přednášejících,“ uvedl Jakub Carda, ředitel obecně prospěšné společnosti Společně, která se dlouhodobě stará o popularizaci Mendelova odkazu.