Komplikuje covid-19 práci Světla pro svět v Africe i dnes, kdy už je pandemie v Evropě více pod kontrolou?

Ve většině námi podporovaných zdravotnických zařízení se už daří udržovat provoz. Terénní výjezdy týmů oční péče do odlehlých oblastí nicméně stále komplikují například zpřísněná hygienická opatření. V Africe nadále distribuujeme hygienické balíčky a šíříme osvětu potřebnou pro boj s covidem. Pomáhají nám naše partnerské sítě – využívané už v letech „před covidem” zejména k distribuci antibiotik pro účinnou eliminaci závažného infekčního zrakového onemocnění – trachomu.

Co jste se v pandemii naučili?

Pandemie nám „pomohla” prohloubit naše dosavadní zkušenosti. Urychlilo se budování místních týmů a spolu s tím i sdílení odpovědnosti. Během tzv. lockdownu nás naučila i hlubší konverzaci a porozumění (leckdy až na úrovni vzájemné psychosociální podpory) s našimi kolegy, podporovateli i dárci. Jejich přízeň a loajalita k naší práci je nám nadále mimořádnou oporou i závazkem. A v osobní rovině nás covid naučil si více užívat a vážit možnosti přímých kontaktů a rodinných vazeb.

Na jaké další překážky kromě pandemie dnes narážíte?

Kromě komplikací způsobených pandemií bohužel registrujeme v řadě našich programových zemí výrazné zhoršení bezpečnostní situace. Kritická je krize v etiopském Tigraji, kde dlouhodobě s úspěchem usilujeme o eliminaci zmíněného trachomu. V tomto regionu musely být některé naše činnosti prozatím pozastaveny. Tigraj je ovšem pouze jeden z řady etiopských států, ve kterých pracujeme. Bezpečnostní rizika se zvyšují i v Mosambiku a Burkině Faso, kde nárůst násilí a vnitřního vysídlování přechází v humanitární krizi. I v těchto podmínkách ale s vypětím sil i prostředků realizujeme naše projekty, byť plánování zdrojů je stále obtížnější. Naše programy oční péče v Africe běží v Burkině Faso, Etiopii, Jižním Súdánu, Konžské demokratické republice, Mosambiku, Ugandě, Tanzánii a Rwandě.

Texty v příloze Světlo pro svět, KATEŘINA VÍTKOVÁ