19.–25. října 2021
Aktuální
vydání
36
Předchozí vydání
Hledat

Obsah

Diecéze má dvanáct nových jáhnů

19. 10. 2021

|
Tisk
|

Biskup Jan Vokál udělil v sobotu 16. října jáhenské svěcení dvanácti ženatým mužům. Stali se tak trvalými jáhny.

„Během formačního kurzu jsme postupně rozvíjeli čtyři základní pozornosti trvalého jáhna. Nejprve jsme se učili vnímat, co je potřeba, nežít uzavření ve svých představách, ale otevírat se tomu, co lidé potřebují. Následně jsme směřovali svou pozornost k tomu, jak rozumět svému povolání: zvěstovat, učit a svědčit,“ popisuje P. Prokop Brož, který má formaci k trvalému jáhenství v diecézi na starosti. „Velmi důležitým rysem trvalého jáhenství je spojení s životem vlastní rodiny. Proto jsem byl rád, že manželky kandidátů trvalého jáhenství přijaly pozvání se formace též účastnit. A je zajímavé sledovat tváře manželek, které své manžely v okamžiku svěcení doprovázejí,“ připojuje.

Biskup Jan Vokál řekl ve své homilii, kdy citoval papeže Františka, že jáhen není ani poloviční kněz, ani lepší ministrant. Je to podle něj důležitý služebník a organizátor farního života. „Služba trvalého jáhna není pouze doplňkem. Jáhen je tím, kdo byl od počátku církve sloupem společenství. Vymezení jáhenské služby je široké a nedá se shrnout jen do několika bodů, co vše smí či nesmí jáhen konat u oltáře,“ řekl biskup. Zároveň ubezpečil všechny novosvěcence, že je bude neustále provázet svojí modlitbou a požehnáním.

Nadšení i skeptické postoje

Podle Jana Hojdy, který se rovněž podílí na formaci k trvalému jáhenství, provází status trvalého jáhenství v našich společenstvích rozdílná očekávání a budí různé emoce. „Setkáváme se s nadšením, že se prosazuje duchovní služba pro ženaté muže, kteří znají strasti i radosti rodinného života. Nechybí však ani skeptické postoje, opírající se o tvrzení, že jáhen stejně nemůže dělat o moc víc než věřící laici a že jáhenství nabízí jeho nositelům alibi, které jim umožní distancovat se od rodinných povinností. Svátost svěcení je jedním z Božích darů, jejichž prostřednictvím nás vtělený Syn uvádí do vzájemnosti lásky s nebeským Otcem a utváří z nás společenství Ducha Svatého. Trvalé jáhenství se na tomto díle může podílet,“ dodává Jan Hojda.

„Celý můj život je houpačka úspěchů a neúspěchů. Vzorný syn, nadějný sportovec, písničkář, politik, podnikatel, vzorný otec a manžel. A krize, které dávají možnosti se rozhodnout, kladou otázku po smyslu života. Vrcholem je odevzdání se službě Bohu. Takže to beru jako završení celého svého příběhu, které zpětně dává smysl všem předchozím prohrám,“ popisuje Pavel Šimůnek, jeden z novosvěcenců. Na kurzu ho držel úkol, který nabídl biskup Josef Kajnek hned při úvodním setkání: Dejme jáhenství novou tvář. „To ve mně stále rezonovalo, a i když jsem váhal, zda neskončit, vracelo mě to zpět. Jáhenství, které přispěje k obrodě a službě bez nároku na zisk. Jáhenství, které se stane novým kvasem,“ připojuje.