Kdo vlastně jsou katechisté?

Jde o laiky, často celé rodiny nebo vdovy s dětmi, kteří nabídnou svůj život církvi pro službu v oblastech, kam se kněz dostane třeba jen několikrát do roka. Tam se starají o pastorační záležitosti, vedou bohoslužby slova, křtí, uzavírají sňatky, pohřbívají, podávají eucharistii. V mnoha případech na nich stojí veškeré duchovní aktivity v jejich okolí. Biskup je ustanovuje ke službě po dobu dvaceti let v jednom místě, většinou v domovské obci. V této souvislosti mě napadá, že se jedná o úžasné naplnění misijního poslání, kdy svým životem dávají naplno příklad žitého evangelia.

Jak probíhá jejich formace?

My jsme konkrétně navštívili studijní centrum v Chikungu, kde se na budoucí působení mezi lidmi připravují dva roky. Nejedná se tedy o nějaký rychlokurz, ale poměrně důkladnou formaci. Jedná se o denní studium. Budoucí katechisté tu mají k dispozici ubytování, počítačovou učebnu a učebnu vaření, šití a další zázemí. Učí se zde angličtině, která je univerzálním dorozumívacím prostředkem mezi zdejšími 73 kmenovými jazyky, matematice, a v neposlední řadě teologii a pastorační práci. Kromě teoretického studia pracují na farmě. Mohou se tak přiučit praktickým dovednostem a soběstačnosti.

Zmínila jste, že se jedná o celé rodiny. Vzdělávání se týká také jejich dětí?

Velkou výhodou podobných formačních zařízení je, že provozují vlastní školky a školy. Děti tedy chodí tam a rodiče se mohou lépe soustředit na svoje vzdělávání. Během návštěvy jsme měli příležitost zažít oběd v takové zambijské školce, kdy se podávalo jedno ze zdejších jídel „nshima“ (kaše z kukuřičné mouky). Tu servírují na nekonečně mnoho způsobů, ale její základ je vždy stejný.

Velká část sbírky z letošní Misijní neděle by měla putovat právě na projekty spojené s katechisty. Proč je důležité je podporovat?

Jednak samotné studium něco stojí a v druhé řadě sami, přestože odvádí neuvěřitelné množství pastorační práce, nemají lehké živobytí. Záleží na zvyklostech toho kterého kraje, ale buď nedostávají žádný plat, anebo jen velmi malý. Ani drobné příspěvky od sousedů za duchovní působení na uživení nestačí. Musí tedy vést svoje vlastní farmy, věnovat se prodeji nebo výrobě v malých dílnách. V tomto ohledu jim může zvýšení povědomí o jejich působení a oficiální ustanovení ze strany církve, kdy papež František vydal apoštolský list „Antiquum Ministerium“ o ustanovení laické služby katechisty, do budoucna jen pomoci. Rádi se k tomuto úsilí připojíme.

LUDĚK BÁRTA, PMD