neděle 17. 10. Mk 10,35-45

Nepronikla touha po obsazování předních míst do instituce církve? Kristus dává opačnou cestu: nezištná služba, kterou on sám dovedl k dokonalosti, má být znakem těch, kdo se hlásí k církvi.

pondělí 18. 10. – svátek sv. Lukáše 2 Tim 4,9-17b

Jediný Lukáš, „milý lékař“, je v těžké chvíli s Pavlem. Ať je nám vzorem ve stálosti a spolupráci v církvi. Jeho evangeliu vděčíme za přiblížení Mariiny osobnosti a zprávu o Ježíšově dětství.

úterý 19. 10. Lk 12,35-38

Nepříčí se mi v mém aktivismu představa Boha, který „obchází a slouží“? Asi bych měl své představy o něm poopravit. A moje služba se tím také změní…

středa 20. 10. Lk 12,39-48

Když si uvědomím, co vše od Pána mám, musí to vést k povzbuzení ve službě. Rozhodně ne pro strach z ran holí, ale právě kvůli tomu všemu, co mi dává!

čtvrtek 21. 10. Lk 12,49-53

Oheň, rozdělení. Různost a neporozumění mezi lidmi – ovšem právě jen kvůli postojům k Ježíšovi – jsou zde jím samým předpovězené. K Ježíšovu následování nepatří „pohoda“ za každou cenu.

pátek 22. 10. Lk 12,54-59

Ježíšova výtka „Jak to, že nedovedete posoudit tuto dobu?“ je určena i mně, pokud se nezměním a ustrnu ve svém zakonzervovaném pojetí víry. Náš Pán i zde nabádá k pochopení procesu dějinnosti, k inkulturaci evangelia.

sobota 23. 10. Lk 13,1-9

Ježíš opravuje naši představu o Bohu, který bezprostředně trestá. Naopak, nechává nám dost času, abychom přinášeli plody.

Připravilo Pastorační středisko Arcibiskupství pražského