5. 10. 2021
|Vatikánský státní sekretář kardinál Pietro Parolin odmítá pokusy populistických politiků zmocnit se křesťanských hodnot a symbolů pro své vlastní cíle. „Křesťanství není supermarket,“ prohlásil druhý muž Svatého stolce minulý čtvrtek na okraj setkání Evropské lidové strany (EPP) v Římě.
Při setkání s novináři kardinál vysvětlil důvod své přítomnosti i dalších zástupců církve. Toto setkání Evropské lidové strany se totiž „věnovalo naslouchání církve, co nabízí a co od politiků žádá“. Dále uvedl, že EPP se sice plně neidentifikuje s katolictvím, ale hodně členů tohoto uskupení (politických stran v EU) sdílí a prosazuje křesťanské principy – jak zaznamenala katolická tisková agentura Gaudium Press a dále informuje také Vatican News.
Na námitku zástupců médií, že se na křesťanské zásady odvolávají i členové pravicově populistických stran, Parolin odvětil, že je důležité učinit zásadní rozhodnutí: „V křesťanství si nevybíráte, co se vám líbí nebo co je nejpohodlnější, v křesťanství musíte přijmout všechno. Proto zahrnuje nejen ochranu života – ve všech jeho fázích od počátku, tedy přirozeného početí, až po přirozenou smrt – ale také charitu, která se například projevuje pozorností k fenoménu migrace.“
Kardinál Parolin připomněl čtyři slovesa, která papež František předložil politikům a věřícím při jednání s migranty: přijmout, chránit, podporovat a integrovat. Pak sáhl k jednoduchému příměru: „V principiální rovině je to zcela jasné: křesťanství je toto všechno. Není to jako přijít do supermarketu a vybrat si toto, tamto a něco dalšího... Samozřejmě vždy hrozí, že s křesťanstvím, stejně jako s ostatními náboženstvími, bude manipulováno za politickými účely.“
Státní sekretář poté vysvětlil pohled Svatého stolce na křesťanství v rámci evropského kontinentu: „Evropa je založena na čtyřech základních hodnotách, na čtyřech pilířích, které vždy prosazovali i její otcové zakladatelé.“ Jmenoval „ústřední postavení člověka ve všech jeho dimenzích, včetně transcendentní, tj. otevřenosti vůči Bohu. Dále společenství, protože lidé jsou navzájem propojeni řadou vazeb. A konečně subsidiarita a solidarita. To jsou hlavní body vize Svatého stolce o Evropě,“ shrnul kardinál Parolin.
Na otázku stran aktuálních mezinárodních témat vyjádřil obavy z možného vývoje v indopacifickém regionu po uzavření smlouvy zvané Aukus. Nové bezpečnostní spojenectví Austrálie, Británie a USA – odtud anglický název Aukus – má posílit strategickou spolupráci v indo-pacifickém regionu a je vnímáno jako reakce těchto tří států na expanzivní čínskou politiku. Smlouva stanoví, že Spojené státy a Británie dodají Austrálii jaderné ponorky.
„Svatý stolec se staví proti zbrojení,“ upřesnil kardinál Parolin. „Veškeré naše úsilí, které bylo a je vyvíjeno, směřuje ke zrušení jaderných zbraní, protože ty nejsou cestou k udržení míru a bezpečnosti ve světě. Naopak vytvářejí ještě větší nebezpečí pro mír a ještě více konfliktů,“ podotkl vatikánský státní sekretář.
Na dotaz ohledně možné cesty papeže Františka do Ruska kardinál a státní sekretář reagoval: „Na tuto otázku nemohu odpovědět. Myslím, že papež má o návštěvu Ruska stejný zájem jako o všechny ostatní země, ale zdá se mi, že nyní neexistují k této cestě vhodné podmínky. Toto přání je třeba naplnit pomocí konkrétních situací. Sleduji, že se o tom teď nemluví.“ Kardinál Parolin dodal, že nemá žádné informace ani o případném druhém setkání papeže s moskevským patriarchou Kirillem, které by navázalo na setkání z roku 2016 na havanském letišti před papežovou návštěvou Kuby.