21.–27. září 2021
Aktuální
vydání
33
Předchozí vydání
Hledat

Obsah

Biskupské gymnázium slavilo 30 let

21. 9. 2021

|
Tisk
|

Na Den církevních škol 16. září se katedrála Božského Spasitele zaplnila studenty, absolventy, pedagogy, kněžími a přáteli biskupského gymnázia, které slavilo 30 let od svého založení.

Hlavním tématem promluvy biskupa byla sv. Ludmila. „Učme se být dobrými lidmi, kteří jsou po vzoru této světice pevní ve víře a bohatí dobrem ve svém životě,“ popřál Mons. Martin David přítomným. Po mši se oslavy přesunuly přímo do budovy gymnázia.

Školu uprostřed náročného programu začátku školního roku vyzdobili sami studenti a připravili pro hosty fotografie z jednotlivých let existence školy, videoprojekce, občerstvení i programy pro děti. Prostor vybízel ke vzpomínkám a setkáním desítky lidí, kteří na mši nebo během odpoledne přišli: „Nejvíce vzpomínám na lidi, které jsem na škole potkala. Některá přátelství přetrvala dodnes. Škola mi dala prostor jít si i za neobvyklým oborem, který jsem si pro další studia vybrala,“ oceňuje maminka dvou dětí, architektka Anna Hájková.

Skvělou atmosféru doplňovala hudba, která se v pravidelných intervalech nesla školou. Lidé se pohupovali a zpívali spolu se scholou BiGy, která provázela také mši svatou v katedrále, nebo s dalšími z mnoha hudebních seskupení.

Podle pedagoga Jana Ligockého takto výborná atmosféra není ve škole jen ve sváteční dny: „Cením si, že je tady skloubený duchovní prostor se vzděláním. I když se to nedá nějak hmatatelně změřit, Boží přítomnost tady je a je to jedna z mnoha věcí, proč jsem tu rád. Mám také možnost pomáhat se scholou a díky mnoha dalším aktivitám tady mají děcka k sobě hodně blízko a znají se.“

Na úplné začátky vzpomínala zástupkyně ředitele Jarmila Johnová, která na gymnázium nastoupila hned po vysoké škole: „Vzpomínám si, jak jsem si dělala přípravy na vyučování a kolem mě ještě pracovali řemeslníci. Nebo na pocit, když jsem se jako čerstvá kantorka dozvěděla, že budu třídní a měla hned po začátku školního roku se studenty odjet na seznamovací pobyt. Vždyť jsem byla ‚jen‘ o pár let starší než oni.“

V pořadí čtvrtá a nejdéle sloužící ředitelka Jana Vylobová přiznává, že i přes uspokojení z nově zrekonstruované budovy má největší radost ze studentů. „Silným zážitkem pro mě bylo, když maturovali naši nevidomí žáci a vrací se sem. Nebo když se studenti sami ochotně pustili do příprav dnešního dne. Všechno je to o vztazích. Když se povedou, funguje to, a proto je radost tady učit.“ Za odměnu druhý den čekala na studenty ‚Výuka s překvapením‘. Pedagogové pro ně měli připravený nealko přípitek, pohoštění a různé soutěže, hry.