14. 9. 2021
|„Svatá kněžna Ludmila“ je název nového televizního snímku, za kterým stojí dokumentarista Vít Hájek a který bude mít premiéru 15. září od 20 hodin na ČT2.
Následně bude ke zhlédnutí i v internetovém archivu České televize. Třiapadesátiminutový dokument, vyrobený v roce 2019, je putováním po stopách přemyslovské kněžny a první české světice (asi 860–921). „Podíváme se na místa, kde se Ludmila pravděpodobně pohybovala, ať už je to jižní Morava, Budeč, Levý Hradec nebo Tetín,“ přiblížil pro KT tvůrce snímku Vít Hájek, kterého čtenáři znají i jako autora rozhovorů na str. 13. Diváka po památných místech svatoludmilského kultu doprovodí odborníci na historická a archeologická bádání, jako jsou Luděk Galuška, Jana MaříkováKubková, Milena Bravermanová, Jan Mařík nebo Petr Sommer.
Přestože přímých dokladů o životě babičky sv. Václava není mnoho, vodítko pro vědecké výzkumy poskytují třeba svatoludmilské legendy. Na jejich základě pak věda může dohledat a doplnit řadu zjištění a detailů – ačkoli takové informace budou vždy v modu „patrně“ a „pravděpodobně“. To však u příběhu starého 1100 let stěží překvapuje. „Pro mě jako dokumentaristu, který s materiálem podrobně pracoval, řada věcí ve filmu není žádnou velkou novinkou. Spolupracovníci se ale shodli, že se dozvěděli mnoho překvapivého – ať už šlo o lidi ze štábu nebo herce Jiřího Dvořáka, který načetl komentář,“ podotkl Vít Hájek. „Traduje se například, že sv. Ludmila přijala křest na Moravě. Odborníci ale poukázali na to, že jako matka nejméně šesti dětí musela být často těhotná, a těžko tedy mohla doprovázet svého manžela Bořivoje na jednání přes celé knížectví. Je tedy pravděpodobnější, že byla pokřtěna doma na Levém Hradci,“ uvedl autor.
Další otazník stojí nad původem Paladia země české – reliéfu Matky Boží s Dítětem, který prý Ludmila dostala křestním darem od biskupa sv. Metoděje. „Paladium je i podle profesora Slámy, který o něm ve filmu mluví, jednou z nejcennějších tuzemských křesťanských památek. Pochází ale až ze 14. století. Ovšem samotná hmota, ze které je reliéf vytvořen, je skutečně z 9. století. Je tedy možné, že původní předmět ukradli při drancování husité, roztavili jej a materiál byl posléze znovu takto použit,“ ilustruje Hájek.
A do třetice upozorňuje, že podle historiků nemusí odpovídat dějinám ani navyklá interpretace sporu mezi Ludmilou a její snachou Drahomírou jako svár křesťanství s pohanstvím. „Profesor Sláma mluví o tom, že Drahomíra nemohla být pohanka už proto, že žila na Pražském hradě, kde přebývali i řezenští kněží. A kdyby se tu snažila pohanství prosazovat, tito duchovní by ji patrně rázně zastavili. Zdá se tedy, že Ludmilina smrt byla mnohem spíš politická vražda,“ zhodnotil dokumentarista. Dokument mimo jiné ukazuje i možné Ludmiliny podoby, jak je odhadovali v běhu staletí různí umělci. A připomene také tu, pod jakou svatou Přemyslovnu ztvárnila ruská herečka Vera Baranovskaja v legendárním československém němém velkofilmu „Svatý Václav“ z roku 1930.