„Iniciativa vzešla v roce 2009 od farníků ve Šternberku, kde jsem v té době sloužil. Už o pár let dříve si totiž sami pořádali prodloužené víkendové pobyty rodin s malými dětmi. Postupně se k nim přidávaly rodiny z dalších farností. Děti rostly a rodin přibývalo. Rozhodli se proto pro prázdninové týdenní pobyty s plnou penzí, aby si maminky odpočinuly od vaření,“ uvedl P. Josef Červenka, který je nyní farářem v Soběchlebích. První dovolená rodin se pod jeho vedením uskutečnila na Slovensku. Dalšími cíly pak byla různá místa nejen v České republice a na Slovensku, ale také v Polsku.

Zatímco se první rok přihlásilo okolo padesáti účastníků, letos jich bylo bezmála jednou tolik. „Postupně se k nám přidávaly rodiny ze všech míst, kde jsem působil,“ zdůvodnil rostoucí počet kněz. Míní, že program je náročný. Každoroční pobyt je totiž spojený i s duchovní obnovou. Ráno se začíná rozcvičkou pod širým nebem, do které je zakomponována i ranní modlitba a požehnání do nového dne. „Prostě se hýbeme, zpíváme a někdy dojde i na výuku tanců,“ popisuje P. Červenka. Po snídani následuje přednáška pro ženy. V té době hlídají nejmenší děti otcové. Poté se vystřídají a přednášku mají muži. Starším potomkům se věnují au-pair, kteří pro ně připravují program.

Každý den kněz slouží pro všechny účastníky mši svatou a zájemcům je k dispozici i k duchovním pohovorům a svátosti smíření. Po obědě mají rodiny osobní volno, kdy si mohou zasportovat anebo poznávat široké okolí. Večer bývají Večerníčky pro dospělé, ale třeba také modlitební večery s různým zaměřením. Nechybí ani možnost být na celonoční adoraci.

„Letos se účastníme snad už podesáté. Vracíme se kvůli společenství, které je semknuté, a máme tady dobré vztahy. Dalším důvodem je otec Josef. Za tu dobu jsme poznali, jaké jsou jeho hluboké kvality,“ uvedli manželé Tamara a Marián Margholdovi. „Vloni jsme jeli poprvé a naprosto nás to nadchlo. Nedovedeme si představit, že bychom týden třeba jen leželi u moře. Je super, že jsou zde všichni věřící. Pro naše děti je to svědectví, že tak lze žít i v dnešním ateistickém světě. Tady je běžné, že si chlap klekne a modlí se. Mezi účastníky je prostě živá víra, kterou se nestydí dát veřejně najevo, což už není samozřejmostí ani ve farnostech,“ shodli se manželé Zuzana a Štěpán Mitáčkovi.