3.–9. srpna 2021
Aktuální
vydání
47
Předchozí vydání
Hledat

Obsah

Z chudoby do ještě větší nouze

3. 8. 2021

|
Tisk
|

Poslanecká sněmovna během července řešila dvě novely zákona o pomoci v hmotné nouzi, jejichž cílem je zpřísnit výplatu sociálních dávek. Před přijetím obou návrhů přitom varovali nejen odborníci z praxe, ale i veřejný ochránce práv. Zdá se, že marně.

image:Image
© Jan Hrubý

KOMENTÁŘ Martina Kovalčíka

První (z dílny ODS) již prošla. O té druhé (z dílny SPD) poslanci stále debatují, ale rozložení sil i zde napovídá, že bude také schválena. Nejdříve se zastavme u již schválené úpravy. Ta nově umožňuje úřadům strhávat pokuty za spáchání vybraných přestupků z dosud nezabavitelných dávek hmotné nouze. Restrikce se přitom netýkají pouze pachatelů přestupků, ale dopadají i na ostatní členy domácnosti. Pokud někdo zletilý z rodiny spáchá vybraný přestupek, o dávku přijde celá rodina. To navíc může probíhat opakovaně, a to až do doby, než bude pokuta za přestupek, která může být poměrně vysoká, uhrazena. Dalším problémem je, že ke krácení dávek mohou vést i vcelku banální prohřešky. Chudí lidé tak budou trestáni například za to, že mají ve své rodině nějakého nepořádníka či jiného hříšníka. Trest však může přijít i za rušení nočního klidu, veřejné pohoršení či vypískání prezidenta na manifestaci atp. Novela také stanoví, že v případě, že bude mít obec pochybnosti o způsobilosti pachatele k nápravě, může přistoupit ke krácení dávek už při prvním prohřešku. Z třikrát a dost tak dělá jednou a dost.

Dávky hmotné nouze slouží těm nejchudším rodinám k zajišťování nejzákladnějších potřeb. Jejich výpadek může být fatální. Hrozí ztráta bydlení se všemi problémy s tím spojenými, lidé si budou brát nevýhodné půjčky, které jim výpadek pokryje, ale v konečném důsledku je ještě více zadluží, v nejhorších případech vše může skončit u (většinou drobné) kriminality. Je také pravděpodobné, že se rodiny budou chtít hříšníků ve svých řadách zbavit. Těm pak nezbyde nic jiného než se přestěhovat někam na ubytovnu či do ghetta, případně skončí na ulici. Nakonec budou páchat nesrovnatelně větší problémy a budou představovat daleko větší zátěž, než když bydleli s ostatními členy rodiny.

Obavy ombudsmana

Podobné obavy sdílí i veřejný obhájce práv, který ve svém dopise před přijetím novely členy sněmovního Výboru pro sociální politiku varoval. „Dojde-li k postižení těchto dávek v exekučním řízení, nelze hovořit pouze o určitém snížení životního komfortu jejich poživatelů jako v případě exekuce jiných postižitelných příjmů a majetku. Představa, že tyto osoby nebudou po určitou dobu naplňovat své základní životní potřeby, je iluzorní. Naopak se lze důvodně obávat, že výpadek těchto příjmů si část z nich bude snažit kompenzovat i nelegálními způsoby,“ píše v něm podle Deníku Referendum.

Druhá novela, která na hlasování ještě čeká, míří nejen na příjemce dávek pomoci v hmotné nouzi, ale i příspěvku na bydlení. Konkrétně by se přijetí této úpravy mohlo dotknout zhruba 67 tisíců domácností v hmotné nouzi a dalších 163 tisíc příjemců příspěvku na bydlení. Co se dávek hmotné nouze týče, o ty by lidé mohli dle návrhu přijít za sebemenší pochybení, jako je nesplnění lhůty pro doložení potvrzení či neoznámení důležité informace apod. Nárok na dávky na jídlo a bydlení by neměli nově po dobu šesti měsíců, zatímco doposud to byly tři měsíce.

Kromě toho by bylo možné odebírat dávky těm příjemcům, kteří žijí v bytech s nedostatečnou kvalitou. V případě, že se v bytě najdou například špatné elektrické rozvody nebo plíseň na omítce, budou lidé muset dát vše ve stanovené lhůtě do pořádku. Pokud to nestihnou, bude jim příspěvek na bydlení odebrán. Totéž se bude týkat domácností v hmotné nouzi, kterým budou za nekvalitní bydlení odebrány rovnou obě dávky (tedy i ta určená na živobytí) na dobu 6 měsíců. Nikdo neřeší, jak mají lidé zmíněné nedostatky odstranit. Většina z nich přitom bydlí v pronájmu, kde jsou veškeré opravy věcí majitele, navíc jde o chudé rodiny, které na nákladné opravy nemají finance.

Další skupinou chudých, kteří by byli novelou postiženi, jsou všichni ti, kteří pracují na základě některé z dohod bez nároku na nemocenskou. Pokud onemocní, budou muset navštívit lékaře, nechat si vystavit nový druh neschopenky „pro účely dávek pomoci v hmotné nouzi“ a s tou pak nakládat, jako by skutečně byli v pracovní neschopnosti. Úřad práce bude sledovat lhůtu pro doručení neschopenky a kontrolovat dodržování léčebného režimu, přičemž neplnění kterékoli povinnosti potrestá šesti měsíci bez příspěvku na živobytí i doplatku na bydlení.

Proděláme všichni

Na všechny dávky hmotné nouze odešlo v roce 2020 ze státního rozpočtu 4,79 miliardy korun. Na příspěvek na bydlení to bylo 6,95 miliardy. Tato podpora nejchudších rodin a jednotlivců činí zhruba třetinu toho, co se v roce 2020 vynaložilo například na rodičovský příspěvek, který je vyplácen bez ohledu na příjem rodičů. Výdaje na ústavní výchovu dětí odebraných z rodin, na v ýkon trestu odnětí svobody nových pachatelů, na vedení dalších exekucí nebo na hospitalizaci a pobytové služby osobám bez domova budou oproti tomu v řádu desítek miliard ročně. O žádné úspoře ve veřejných financích tedy rozhodně nemůže být ani řeč. Naopak, proděláme na tom všichni. A to nejen co se peněz týče.

O autorovi| Autor je mediálním koordinátorem organizace Člověk v tísni

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou