„Dnešní generace je vystavena mnohem většímu tlaku na výkon ve škole i v práci a nekonečnému proudu informací v médiích a na sociálních sítích. Potýká se s mnoha tématy, která mají na jejich duševní zdraví přímý vliv: nemožnost setkávání při pandemii, ekologie a klimatická krize, válka, horší důraz na spánek a výživu,“ vyjmenovává v podcastu Pedagogické fakulty UK Jana Krejzová, mladá psycholožka. A dodává: „Mladá generace nejen vnímá tato témata, ale doléhají na ni o to více, čím více je jim vystavena v médiích.“ Především jde o lidi narozené přibližně mezi lety 1997 a 2012, tedy o tzv. generaci Zet. A existuje už i generace Alfa – lidé narození mezi lety 2012 a 2024.

„Upřímně si nemyslím, že mladá generace je neodolná, jak se o ní často říká. Ze světa přichází tolik vlivů, že naše schopnost adaptovat se na ně musí být strašně vysoká,“ uvádí Krejzová pro Deník N. S nálepkou „sněhových vloček“, jak se často tato generace pojmenovává, nesouhlasí ani psychiatr a ředitel Národního ústavu pro duševní zdraví Jiří Horáček: „Je to nespravedlivé. Vždy je podezřelé, když starší generace hodnotí tu mladší. Za dnešní situaci mladí nemohou. Tento svět jsme jim vytvořili my. Je zmatený a náročný. A teď je na nás, abychom to alespoň začali popisovat a zkoušeli s tím něco dělat,“ podotýká pro iDnes.

Jana Krejzová vnímá, že se „o duševním zdraví hodně mluví a často zaznívá, že bychom těmto tématům měli rozumět, abychom byli dobrými studenty, kamarády, partnery nebo rodiči, zkrátka dobrými lidmi. Mladí lidé se proto obracejí na sociální sítě nebo média, snaží se být informovaní a mít přehled. A to nejen o duševním zdraví.“

A právě na sociálních sítích je aktivní i sama Krejzová, která ve svých příspěvcích na Instagramu popularizuje téma duševního zdraví a jeho prevence – její účet @czechpsychologist má téměř 55 tisíc sledujících. Jako náročnou výzvu pro dnešní mladé vidí i „neustálý pocit, že bychom měli mít názor“. Právě tlak na informovanost a správnost považuje za jednu z hlavních psychických zátěží současné generace. „Faktem také je, že zatímco generace našich rodičů nebo prarodičů často čelila jasněji vymezeným tématům a měla konkrétního nepřítele, mladí lidé se dnes potýkají s množstvím různých problémů. Těch témat je najednou tolik, že se v nich člověk snadno ztratí. A spolu s tím přichází silnější pocit chaosu a hledání sebe sama ve světě, který je neustále v pohybu,“ upozorňuje.

Nejen téma psychického zdraví se tento týden prolíná Celostátním setkáním mládeže (CSM) v Ostravě. Na ochutnávku z programu zve jeho režisérka Michaela Hauserová, která v textu na této straně představuje i to, jak se CSM postupně vyvíjelo a na co podle ní mladí lidé dnes „slyší“.

O evangeliu civilně

A jak je to s vírou mladých? O tom v rozhovoru na str. 5 promluví Tabita Landová, evangelická teoložka a farářka Českobratrské církve evangelické, která se věnuje právě religiozitě a spiritualitě mladých lidí, přičemž se opírá o Evropský výzkum hodnot z roku 2017. Na otázky o víře, náboženství a spiritualitě v něm odpovídalo i 300 lidí ve věku 18–29 let z celé ČR. Vyplývá z něj, že mladí lidé po spiritualitě touží, ale snadno v ní propojí prvky z jiných náboženství, naopak nehledají zastřešující „instituci“.

Landová míní, že „úkolem kněze a kazatele je tlumočit evangelní poselství civilně a propojovat ho se zkušeností dnešní generace“. Podle ní se v církvi často mluví jazykem, který „vyjadřuje starověké kategorie“, ale neodpovídá tomu, co mladí prožívají. K tomu už na začátku 70. let v knize Setkání s Ježíšem napsal kněz a teolog Vladimír Boublík: „K ‚sekularizaci‘ dnešního světa přispělo též, že se při hlásání evangelia někdy používalo pojmů a slov, které snad byly přístupné člověku minulosti, nemohly však mít velký ohlas u společnosti zpracované moderní filozofií, uměním, literaturou a vědou.“

Mega dobrá zpráva jinak

O to, aby poselství evangelia bylo přístupné i dnešním mladým lidem, se pokusil ve své nové knížce Mega dobrá zpráva (Doron 2026) známý písničkář Pavel Helan (ukázky na str. 5). Inspiroval se vlastní zkušeností z křesťanských táborů JUMP v Kostelním Vydří. Tam totiž poprvé nabídl evangelní příběh o vzkříšení Lazara v jazyce generace Z. „Když jsem viděl, jak se tomu mladí řehtají, napadlo mě, že to musím vydat. Může to být i cesta evangelizace,“ uvažuje pro KT Pavel Helan, jehož motivací byl „neškodný humor“. „Mám na tu knihu ohromně pozitivní ohlasy. Jedna paní mi řekla, že ji nikdy nenapadlo, že její náctiletý syn bude s takovým zaujetím číst Bibli.“ A dále prozradil, že se chystá i překlad příběhů Starého zákona do jazyka mladých, který by mohl vyjít příští rok.

Kromě účastníků JUMPu mu s přípravou knihy pomáhali studenti Biskupského gymnázia ve Žďáru nad Sázavou, Cyrilometodějského gymnázia v Brně a mladí lidé z Diecézního centra života mládeže Vesmír v Orlických horách. „Mám naději, že díky tomuto počinu si někteří moji mladší přátelé možná poprvé v životě dobrovolně pročtou evangelia – a třeba časem objeví krásu a hloubku Božího slova v solidním překladu,“ píše Helan v úvodu knihy a dodává: „Ale i kdyby ne, studium Mega dobré zprávy v rodinách, kdy se rodiče a prarodiče nechají pokorně poučovat a osvěcovat od svých teenagerů, může přinést nejen spoustu legrace, ale i cenné mezigenerační sblížení.“ I proto se na konci knížky nachází výkladový slovník některých pojmů.