Proč se do těchto kulturních bitev nechávají vtahovat i křesťané? Z některých společenských otázek se totiž stala bitevní pole, kde někteří válčí spíš o svou identitu, než že by šlo opravdu o víru. „Jsem křesťan, protože bráním tradiční rodinu,“ případně křesťanskou kulturu či křesťanské kořeny. V zápalu „svatého rozhořčení“ se ovšem snadno může stát, že z mého křesťanství zmizí evangelium a zůstane jen nesmiřitelnost. A hrozí, jako v každé válce, že přijmu pravidla hry i munici svého protivníka. Musí tedy křesťané vést kulturní války, aby hájili některé hodnoty? A jak bránit něco, o čem jsem…