9. 9. 2025
|„Když se svítilna rozsvítí, nestaví se pod nádobu, ale na podstavec, takže svítí všem v domě.“ Kristova slova z Matoušova evangelia připomínají jednoduchou pravdu: kdo poznal světlo, chce se o ně dělit. Hlásat zvěst o Boží lásce proto není pro církev jedna z mnoha činností, nýbrž její základní poslání.
„Pokoj vám všem! To je první pozdrav Vzkříšeného, Dobrého pastýře, který dal svůj život za Boží stádce. I já bych si přál, aby tento pozdrav pokoje vstoupil do vašich srdcí, dosáhl k vašim rodinám, ke všem lidem, ať jsou kdekoli, ke všem národům, k celé zemi.“ Tato slova si jako vůbec první pozdrav věřícím zvolil letos počátkem května tehdy nově zvolený papež, aby jimi oslovil dav shromážděný na Svatopetrském náměstí i u sdělovacích prostředků po celém světě.
A svůj důraz na hlásání evangelia skutečně všem lidem Lev XIV. v dalších větách ještě podtrhl: „Jsme Kristovi učedníci. Svět potřebuje jeho světlo. Lidstvo ho potřebuje jako most, aby mohlo být dosaženo Bohem a jeho láskou. Pomozte si navzájem budovat mosty dialogem, setkáváním, sjednocením všech, abychom byli jedním lidem žijícím v míru.“ Otázka tedy nezní, „zda“ evangelizovat nebo „kdo“ má evangelizovat, ale „jak“ se do tohoto poslání, jež apoštolům a celé církvi svěřil při svém nanebevstoupení Kristus, máme pustit. A řadu odpovědí nabízí hned následující dvoustrana, kde rakouský misionář Otto Neubauer připomíná, že evangelizace se odehrává u stolu, v kavárně, na ulici nebo v kasinu – vždy to ale musí být především rozhovor od srdce k srdci, postavený na důvěře a osobním vztahu. To potvrzují i lidé aktivní v takzvaných otevřených evangelizačních společenstvích: evangelizace je podle nich hlavně přirozený život s Bohem, který se odráží v práci, vztazích i obyčejném rozhovoru. Do spojování jednotlivých místních i osobních iniciativ se pak v některých diecézích pouštějí nově jmenovaní koordinátoři evangelizace – mimo jiné proto, aby všem lidem ochotným hlásat radostnou zvěst nabízeli nové inspirace a podporu církve jako celku. S těmito respondenty i dalšími, kdo jsou v evangelizaci aktivní, jsme připravili přehled několika užitečných webů.
Evangelizace tedy není strašák ani povinnost navíc. Je to pozvání žít víru tak, aby byla vidět – slovy papeže Františka – „tam, kde jste, v takovém duševním stavu, v jakém se nacházíte, a v té úrovni růstu, jaké jste dosáhli,“ aby i druhým přinášela radost a naději, které nám dává Bůh.