Samozřejmě, že to tak není. Konec konců v dobré polovině blahoslavenství nejsou velebeni ti, kteří to dotáhli na vysoký stupeň ctnosti, ale naopak ti, kteří si někde pořádně nabili. Blahoslavení jsou plačící, tiší, hladovějící po spravedlnosti, pronásledovaní, tupení. Život si s nimi zamával, prohráli bitvu, obdrželi rány. To je samozřejmě nemusí samo o sobě dovést k Bohu. Mohou zatrpknout, zatvrdit se, uzavřít do sebe. Nebo si ze svých prázdných dlaní mohou přečíst, že vše musí očekávat od Boha. Neúspěch není důkazem bezcennosti Joseph Ratzinger (pozdější papež Benedikt XVI.) píše ve…