Sestry dům s překrásným výhledem na sousední baziliku sv. Ludmily i na panorama Hradčan získaly v roce 1910, čtyři roky poté, co přikoupily sousední budovu, kde dnes sídlí Arcibiskupské gymnázium. Budovu ale před dvěma lety prodaly Arcibiskupství pražskému, zřizovateli školy. Úzká spolupráce se školou nicméně pokračuje – studenti chodí do domu sester třeba na obědy. V těchto dnech pak začíná v suterénu domu instalace nové kuchyně. Firma, která stravování zajišťuje, tam bude jídla pro studenty přímo vařit, dosud je dovážela.

Oprava se prodražila

„Projekt rekonstrukce se připravoval deset let. Původně jsme chtěly opravit i budovu Arcibiskupského gymnázia,“ popisuje představená Školských sester sv. Františka SM Dominika Petra Konečná. Kvůli pandemii a válce na Ukrajině ovšem stoupla cena stavebních prací oproti plánům na dvojnásobek. Po dlouhých jednáních se sestrám podařilo sousední budovu gymnázia prodat právě zmíněnému arcibiskupství. „Na rekonstrukci jsme pak odkládaly peníze z náhrad od státu, které nám vrací za nevydaný majetek, a přidaly jsme finance z prodeje gymnázia. Během oprav jsme také sponzorovaly náhradní provoz internátu. Investici do Křesťanského domova mládeže (KDM) a péči o mladé lidi, kteří v domě žijí a jsou z velké většiny bez křesťanských kořenů, vnímáme jako jeden z našich společných evangelizačních projektů,“ přibližuje sestra Dominika.

Vystěhování po poslední splátce

Provoz domova se ale ani během rekonstrukce nezastavil. Sestry nabídly své dva jiné domy v Praze, takže si polovina studentek nemusela hledat jiné ubytování. „Personálně to bylo ovšem náročné, jelikož jsme museli zajistit nepřetržitou službu ve dvou objektech. Se začátkem tohoto školního roku už měly být studentky zpět u sv. Ludmily, jenže se stavební práce protáhly. Před návratem jsme tedy navíc pořádali víkendové brigády na úklid a přípravu domu k nastěhování, do nichž se zapojili jak zaměstnanci, tak dobrovolníci,“ dodává Miroslava Lungová, ředitelka KDM. Studenti se stěhovali až během podzimních prázdnin – a podařilo se to právě i díky pomoci mnoha ochotných dobrovolníků z řad rodičů studentek, sester z jiných komunit či věřících ze spřátelených farností, třeba až z Liberce, kde sestry také působí.

Budovy, které během druhé světové války zabrali Němci a po komunistickém převratu zase komunisté, nyní opět slouží svému původnímu účelu. Sestry o ně přitom přišly v 50. letech obzvlášť krutě. Komunisté si tehdy počkali, až uhradí poslední splátku za stavbu budovy gymnázia, kterou během jednoho roku dostavěly, a až poté jim dům zabavili, za několik měsíců i internát. „Sestry v jednom momentu ztratily budovu i možnost učit dívky. K situaci se postavily s nadhledem. Poté, co komunistům odevzdaly klíče, v kapli poděkovaly Bohu za vše, co tam mohly vykonat, a dům opustily,“ přibližuje současná představená. Při následné akci Ř pak komunisté odvezli část sester do internačního střediska v Krnově. Na rozdíl od jiných kongregací tam zůstaly jen krátce. Do tří měsíců se většině z nich podařilo najít si práci v různých léčebných zařízeních a domovech důchodců, kde nadále mohly sloužit lidem.

Jako doma s vůní pečiva

Křesťanský domov mládeže u sv. Ludmily mohly obnovit až v roce 1992. Dům má nyní kapacitu 116 míst a dýchá rodinnou atmosférou. K dispozici jsou pohovky či klavíry na chodbách, v suterénu keramická dílna a posilovna, kde lze i tančit. Do dolních pater navíc proniká příjemná vůně čerstvého chleba, rohlíků a koláčů z Antonínova pekařství, jež si pronajímá část přízemí.

„V květnu jsme tu měli den otevřených dveří a bylo moc hezké, že se přišly podívat i naše absolventky. Dokonce i ty, s nimiž to nebylo snadné. Vzpomínaly, že se u nás cítily jako doma,“ připojuje ředitelka. Studentkám se dnes na internátu snaží pomáhat komplexně, v pedagogickém sboru jsou i vystudované psycholožky. „Děvčata mají k vychovatelkám důvěru. Svěřují se jim s psychickými těžkostmi, sebepoškozováním, vychovatelky odhalily i zneužívání v rodině. Když je potřeba, situace se řeší jak s Ospodem (sociálně-právní ochrany dětí), tak s policií,“ podotýká sestra Dominika.

Domov se snaží udržet co nejnižší cenu pro ubytované – nyní vychází na 1 800 korun měsíčně – a na úhradu jejich potřeb přispívá z Nadačního fondu KDM. Náklady na provoz internátu jsou hrazeny i tím, že dům přes víkendy a po celé letní prázdniny funguje jako hostel. Zájemcům z celého Česka i zahraničí poskytuje krátkodobé ubytování ve dvou až čtyřlůžkových pokojích. K dispozici je zde i poměrně velký sál, který má kapacitu kolem 80 lidí s možností stravování. „Rády bychom nyní dům znovu otevřely pro hosty a v budoucnu ho nabídly k duchovním obnovám. Využitím hostelu podpoříte naše studenty,“ zakončuje sestra Dominika Konečná. Bližší informace lze nalézt na webu www.kdm.cz.