10. 11. 2026
|Po ulici, kde se nachází mé knihkupectví, chodím několikrát denně. Do práce, z práce, na oběd, z oběda, do Zásilkovny nebo Balíkovny, do květinářství nebo do cukrárny, zkrátka pobíhám tudy často. Stejně jako já to má mnoho lidí. Proto některé z nich skoro denně potkávám.
Možná to máte podobně. Pravidelně potkáváte nějakého člověka. Možná se s ním míjíte dokonce pravidelně ve stejnou dobu zhruba na témže místě. Možná o něm zjistíte další informace jen tak z toho potkávání. Všimnete si, kde pracuje. Odhadnete, jakou má asi náladu. Uvidíte, kam chodí na oběd nebo jestli si nosí jídlo s sebou do práce. Trochu ho znáte. On vás samozřejmě taky. Potkávám tu na ulici jednoho staršího pána, který mne krásně staromódně zdraví. Elegantním gestem smekne černý klobouk s širokou krempou a popřeje mi hezký den. Většinou ještě něco milého přidá. Jsou to maličké pouliční…
Zbývá vám ještě 65 % článku!