20. 10. 2026
|Jako anestezioložka ve středoafrickém Bangassou se setkávám s pacienty a pacientkami s nejrůznějšími diagnózami - od zánětu slepého střeva až po průstřely krku. Ne všechny příběhy končí dobře, a právě proto si tolik vážím těch, které dobrý konec měly.
Jednoho odpoledne si mě zavolali na urgentní příjem k pacientce v bezvědomí. Osmnáctiletá dívka v osmém měsíci těhotenství prodělala eklamptický záchvat. Laicky řečeno, je to smrtelná forma těhotenské epilepsie, která vyžaduje okamžitý císařský řez. Během několika minut jsme ji převezli na operační sál. Porodník provedl císařský řez, ale dítě bylo už několik hodin mrtvé. Boj o život mé pacientky teprve začínal a zdaleka nebylo vyhráno. Nikdy nezapomenu na pohled jejího otce, když jsem mu vysvětlovala situaci. Váš vnuk zemřel, vaše dcera je v kritickém stavu a následující hodiny rozhodnou…
Zbývá vám ještě 62 % článku!