V čase Dušiček přemýšlíme nad vyústěním vlastního pozemského života hlouběji než jindy. Vedle Vánoc je to patrně poslední velký svátek blízký lidem napříč společností, bez ohledu na to, zda chodí do kostela nebo „kolem kostela“. Potřebu vyrovnat se se smrtí blízkých a s vlastní smrtelností obřadným způsobem potvrdil výzkum, který po pandemii vedla antropoložka Olga Nešporová. O jeho výsledky obohatila svou dřívější knihu O smrti a pohřbívání, kterou v tomto doplněném vydání nedávno vydalo brněnské CDK (2024). Kromě podob covidového truchlení se v ní dočteme o loučení dle různých náboženských tradic, o tom, jak si naši nekostelní sousedé představují existenci po smrti anebo kdo a proč staví a udržuje všechny ty pomníčky u silnic.

Před Velikonoci jsme v KT psali o Křížové cestě z Krickerhau – instalaci, kterou kurátor Norbert Schmidt připravil do pražského kostela Nejsvětějšího Salvátora z obrazů křížové cesty poničených při dopadu šrapnelu. V rozhovoru, který jsme spolu vedli, Schmidt vysvětlil, že tuto křížovou cestu její tvůrce kopíroval z dobově oblíbené předlohy akademického malíře Martina von Feuersteina. Jeho čtrnáctero zastavení z roku 1989 bylo prý tak oblíbené, že si křížovou cestu podle něj nechávali namalovat v nejedné německé farnosti i na území dnešní České republiky. Norbert Schmidt zmiňoval Louny. Jednotlivé výjevy mi ale stále cosi povědomého připomínaly. A tak jsem si začala pečlivěji všímat, co vidím na zdech kostelů, kam chodím nejčastěji. A co byste řekli? „Feuerstein“ visí ve všech třech: u sv. Antonína v Praze 7 vyvedený jako monochromatické dřevořezby, v Horní Vltavici jako dřevořezby polychromované a ve Vimperku v podobě olejomaleb. Ne, nemohu tvrdit, že bych byla na mši pokaždé tak usebraná. Spíš platí, že na co se díváme neustále, už ani nevnímáme. Ke své škodě.

V listopadu je nejvyšší čas přemýšlet nad výběrem kalendáře na nadcházející rok. Tentokrát mi rozhodování usnadnila trojice Karel Rechlík, Stanislav Skřička a Zdeněk Šiffel, která připravila jedinečný počin: krásný velkoformátový kalendář, jenž dokumentuje vzkříšení slavného poutního místa v Neratově. Barevné fotografie obnoveného chrámu a jeho okolí doprovází katolické kalendárium i texty k zamyšlení.