Kdy kurzy začaly a kolik jimi už prošlo lidí?

První dochované zmínky o kurzu pro snoubence jsou z roku 1991. Aleš Opatrný, pastorální teolog, který stál u zrodu kurzů a zakládal Pastorační středisko, vzpomíná, jak v Římě ještě před převratem viděl na nástěnce pozvánku na podobný kurz. Témata tam byla vypsána, on si je zapamatoval a vypracoval vlastní. V pražských Dejvicích pak za podpory mnoha dobrovolníků vyrostlo úctyhodné dílo. Podle střízlivých odhadů kurzy prošlo celkem na 4 000 párů. Nyní probíhají ve třech bězích: jaro, podzim, zima a vždy s 30–40 páry snoubenců.

Dá se shrnout, jací lidé se na ně hlásí? Jaký mají vztah k víře a kolik z nich je třeba praktikujících?

Z dotazníků víme, že převážná část jsou tzv. smíšené páry: jeden ze snoubenců víru praktikuje, zatímco druhý ji nepraktikuje, případně ani není pokřtěný. Pokud jde o vzdělání, většinu účastníků tvoří vysokoškoláci. Páry se středoškolským vzděláním s maturitou jsou zastoupeny méně často a lidí bez maturity přichází minimum.

Příprava dlouho měla ustálenou formu. Jak vypadala?

První část večera byla přednáška a pak práce ve skupince se zkušeným manželským párem. Témata jsou stále tatáž: Jak katolická církev chápe manželství; Psychologie partnerského vztahu; Konflikty a jejich řešení; Rodiče, přátelé a my; Jak prožívat v manželství vztah k Bohu; Manželství a sexualita; Děti a my – odpovědné rodičovství; Společné hospodaření manželů a Obsah manželského slibu, průběh svatebního obřadu. Hlavním cílem bylo nabídnout párům, které chtějí vstoupit do manželství, zamyšlení nad tématy, která jsou v manželském životě důležitá.

Zhruba před rokem a půl jste kurzy začali měnit. Co vás k tomu vedlo?

Když jsem se v roce 2024 s tímto kurzem seznámil, nevnímal jsem, že je něco zásadně špatně. Kurz byl dobrý. Postupně jsem ale pochopil, že některé věci můžeme začít dělat jinak.

V čem jsou nyní kurzy jiné, co nového jste zařadili či vypustili?

Kurz měníme postupně. V původní koncepci se téma představilo na začátku každého setkání a začalo se probírat a vysvětlovat. Následně se účastníci rozešli do skupinek a odpovídali na otázky nebo o něm debatovali. Na závěr setkání dostali všichni domácí úkol rozvíjející dané téma. Pár tak byl do tématu „hozen“. Nyní přecházíme na systém, že téma na další večer dostávají snoubenci týden předem ve formě otázek, které si mají mezi sebou probrat, a promyslet si své postoje. Věřím, že nejdůležitější na přípravě je práce v páru, jak si snoubenci témata spolu prodiskutují. Následná přednáška a práce ve skupinkách pak téma rozvíjejí, jdou více do hloubky. Lektorské páry už mohou reagovat na dotazy, které si páry připraví.

Jsou přednášky stále stejné?

V minulosti byly velmi kvalitní, ale často dlouhé. Dnešní snoubenci lépe reagují na kratší a soustředěnější vstupy, proto se snažíme, aby přednáška nepřekročila třicet minut. O to více prostoru zůstává pro práci ve skupinkách, kde chceme zachovat menší počet párů, ideálně nejvýše sedm. Větší důraz také klademe na svědectví manželských párů, zařadili jsme společnou modlitbu všech párů, možnost anonymně položit otázku i požádat o modlitbu. Nově jsme jako povinné téma zařadili společné hospodaření manželů, protože finance patří v manželství k častým zdrojům napětí. Naopak téma děti a rodičovství jsme trochu upozadili, protože se jim věnujeme v jiném kurzu. Ze zkušenosti víme, že mnoho párů se k otázkám výchovy přirozeně vrací ve chvíli, kdy přijdou děti. Neméně dbáme na společnou reflexi a modlitbu lektorských párů před každým setkáním a po jeho skončení.

Je už nová koncepce hotová, nebo ji stále dotváříte?

Bereme ji jako živý proces. Nechceme si říct, že máme hotovo. Spíš se chceme průběžně ptát, co snoubenci potřebují, co jim pomáhá a co je možné ještě zlepšit. Nová koncepce tedy má jasný směr, ale zároveň ji dál ověřujeme v praxi a podle zkušeností upravujeme.

Máte už na novou podobu kurzů ohlasy?

Máme a zatím jsou veskrze pozitivní. Je fér dodat, že pozitivní zpětnou vazbu dostával i předchozí formát. Začaly se ale častěji objevovat výtky k délce přednášek, což byl jeden z důvodů, proč jsme se rozhodli dát větší prostor práci samotných párů a sdílení ve skupinkách. Když někdo řekne: „Bylo to výborné,“ samozřejmě nás to těší. Víme ovšem, že účastníci nemají možnost srovnání s jinými kurzy, bereme tedy jejich hodnocení s vděčností, ale i s pokorou.

A co je podle vás nejpodstatnější, aby si snoubenci do společného života odnesli?

Především vědomí, že manželství není jen krásný začátek, ale také cesta, na které přijdou těžkosti a zápasy. Nedávno jsem zaslechl větu: „Když manželství nefunguje, je třeba z něj odejít.“ S tím nesouhlasím. Kvalitní a krásné manželství často roste právě skrze situace, které spolu manželé dokážou unést, projít jimi. Věřícím párům chceme připomenout, že v těchto zápasech nejsou sami – že Bůh je s nimi i uprostřed obtíží. U smíšených párů je zároveň důležité zdůraznit, že víra nemá být tím, co rozděluje, ale může se stát prostorem vzájemného respektu, naslouchání a obdarování. V manželství jsme jeden druhému darem a o tento dar je potřeba pečovat každý den.

Příprava může probíhat i na dálku

V plzeňské diecézi biskupství organizuje centrální přípravu na život v manželství online. „Začali jsme s tím během pandemie covidu a rozhodli se pokračovat i poté, co skončila. Pro naši ‚misijní‘ diecézi je online forma velmi vhodná,“ popisuje Petra Koňaříková z Pastoračního centra plzeňského biskupství s tím, že vycházeli z „prezenční“ formy. Farnosti se samozřejmě mohou chopit přípravy snoubenců „naživo“, musejí ale přitom také vycházet z exhortace papeže Františka Amoris laetitia a přizvat manželské páry, které se lektorsky podílejí na vztahových tématech. Aktuálně se prezenční forma přípravy koná jen v katedrální farnosti v Plzni. Každý, kdo chce mít v diecézi církevní svatbu, musí jednu z těchto příprav absolvovat. Ta „naživo“ se koná obvykle jednou ročně a začíná po Velikonocích. Za rok ji absolvuje zhruba deset párů. Online formou projde kolem šedesáti dvojic ročně. Trvá obvykle pět až sedm týdnů a výhodou je, že ji lze zahájit kdykoli. Příprava se skládá z pěti základních a dvou doplňkových tematických bloků. Každý z nich začíná krátkým videem, v němž vybraný manželský pár uvádí do tématu a sděluje své zkušenosti. Základní témata jsou: Hodíme se k sobě? Psychologické rozdíly mezi mužem a ženou, Partnerská komunikace, Řešení konfliktů a síla odpuštění, Sexualita v manželství a odpovědné rodičovství. Bonusová témata jsou pak Křesťanský pohled na manželství a Manželský slib. K nim natočili videa P. Pavel Petrašovský a biskup Tomáš Holub. Poté snoubenci dostanou soubor úkolů a témat, o kterých se mají spolu bavit. Sepíšou krátkou reflexi a pošlou ji do Centru pro rodinu. „Následně jim zašleme další prezentaci. Pokud si tedy vyhradí dostatek času, mohou přípravu zvládnout i rychleji. Když se dlouho neozývají, připomínáme se. Týdenní rytmus je ale nejlepší,“ připojuje Koňaříková. Ohlasy na kurz jsou podle jeho tvůrců dobré, páry potvrzují, že při něm otevřou věci, které běžně neřeší nebo ne do takové hloubky. Časem by mohla vzniknout i kombinovaná forma. „Některé páry nám píšou, že by se s ostatními rády setkaly i naživo, a tak bychom možná v budoucnu mohli ke kurzu připojit jedno víkendové setkání,“ plánuje Petra Koňaříková. (

tok)