Před rozšířením konfliktu a propadem států do nestability varoval po Andělu Páně 8. března papež Lev XIV. a vyzval k modlitbě, „aby utichlo dunění bomb, umlkly zbraně a otevřel se prostor pro dialog, v němž bude možné slyšet hlasy národů“. Den modlitby a půstu za mír ve světě vyhlásil pak na 13. březen olomoucký arcibiskup Josef Nuzík (další iniciativy viz níže).

Na hrozbu, že tzv. „preventivní války“ zachvátí celý svět, upozornil v rozhovoru pro Vatican News vatikánský státní sekretář Pietro Parolin. „Pokud by bylo státům přiznáno právo na ‚preventivní válku‘ podle jejich vlastních kritérií, hrozilo by celému světu, že se ocitne v plamenech,“ varoval. A dodal, že mír a bezpečí musejí být zajišťovány výhradně diplomaticky – s odkazem na Chartu OSN. Podle Parolina se rozšiřuje přesvědčení, že „autorita mocnosti je sama o sobě ospravedlněním jakýchkoli kroků“, a tím se zpochybňuje celý systém mezinárodního práva. V době, kdy Vatikán kritizuje americko-izraelské útoky na Írán, se ujímá funkce nový velvyslanec Svatého stolce ve Spojených státech – arcibiskup Gabriele Caccia (68), který dosud působil jako velvyslanec v OSN, v Libanonu a na Filipínách.

Spravedlnost po Americku

K situaci se rovněž vyjádřil chicagský arcibiskup Blase Cupich, který nedávno se dvěma dalšími americkými biskupy varoval před kroky Spojených států – mj. směrem ke Grónsku či ve Venezuele. „Vidíme, že zbraně jsou používány jako způsob, jak řešit naše problémy. Když začneme tento přístup uplatňovat, vydáváme se na cestu, z níž je velmi těžké se vrátit,“ uvedl v rozhovoru pro Vatican News. Cupich také vydal „Apel na svědomí“, v němž kritizuje „odporný způsob, jakým je válka zobrazována online“. „Zatímco po několikadenním bombardování leželo na zemi více než tisíc mrtvých Íránců, oficiální účet Bílého domu na síti X zveřejnil video se scénami z akčních filmů proloženými skutečnými záběry. Klip měl titulek ‚Spravedlnost po Americku‘“ (viz archchicago.org).

Podle více než 200 stížností používají vrcholní představitelé amerických ozbrojených sil k ospravedlnění války vyhrocenou křesťanskou rétoriku, jak napsal The Guardian. Jeden z velitelů měl podle svědectví vojáků např. říct, že Trump byl „vyvolen Ježíšem, aby v Íránu zažehl jiskru, která vyvolá Armagedon a předznamená jeho návrat na Zemi“. Prezidenta Trumpa už američtí katoličtí teologové vyzvali, aby se řídil církevní doktrínou spravedlivé války (podle té je oprávněná pouze v případě, že čelí závažnému zlu, její škody nesmí převyšovat zlo, které se snaží ukončit, a musí existovat reálná šance na úspěch, přičemž musí být předtím vyčerpány všechny jiné možnosti, jak uvádí katechismus), shrnuje EWTN.

Celosvětovou modlitbu a půst za „neozbrojený a odzbrojující mír“ zorganizovala 6. března Mezinárodní unie generálních představených (UISG) zastupující více než 1 900 kongregací a přibližně 600 tisíc řeholnic z celého světa. Bylo možné se připojit také online.

Nutnost dialogu, vyjednávání a respektu vůči mezinárodnímu právu zdůraznila ekumenická Světová rada církví. Její generální sekretář Jerry Pillay odmítl „nebezpečnou spirálu násilí“ a žádá o „okamžité zastavení všech vojenských akcí, ochranu civilního obyvatelstva a klíčové infrastruktury“. Hluboké znepokojení pak vyjádřila v prohlášení síť Justice & Peace Europe: „Blaho lidí musí mít přednost před všemi politickými, strategickými nebo ekonomickými úvahami.“

Další vlny vysídlenců

Týmy organizace Církev v nouzi (ACN), která podporuje křesťany v regionu desítky let, po nynějších útocích hlásí další vlny vnitřně vysídlených např. v Libanonu; po sérii nočních leteckých útoků uprchly stovky tisíc obyvatel. Ve městě Sidon byly pro vysídlence otevřeny školy a lidi prchající před bombardováním přijímala farní centra. „Rakety nám létají nad hlavami,“ popsal agentuře Zenit melkitský biskup Elie Haddad.

Přestože libanonská vláda otevřela veřejná krizová centra a zřídila nouzové linky, situace zůstává nestabilní. Některé diecéze už oznámily, že bude-li konflikt eskalovat, budou muset požádat o mezinárodní pomoc. „Lidé zde vědí, co je to válka s Izraelem, a mají pocit, že znovu prožívají, co se stalo 17. října 2024 po útocích na pagery a smrti Nasralláha,“ uvedl Vincent Gelot, koordinátor L’OEuvre d’Orient pro Libanon a Sýrii. Válka, která tehdy následovala, vyhnala z Libanonu 1,2 milionu lidí. Společné prohlášení vydalo pak Shromáždění katolických patriarchů a biskupů v Libanonu. Stát v něm označují jako „zemi poselství a soužití“ a vyzývají mocné, aby plně převzali odpovědnost.

Legitimní touha po svobodě

Pokračující násilí může ohrozit tamní přežití křesťanských komunit vůbec. V Íránu, kde se oběťmi útoků zatím stalo minimálně tisíc lidí, žijí malé skupiny věřících svou víru často ve velmi obtížných podmínkách, zvláště ohroženi jsou konvertité. „Touha národů po svobodě a důstojnosti je legitimní. Další vystupňování násilí by však mělo mimořádně vysokou cenu. Křesťané patří mezi ty nejzranitelnější,“ varovala Regina Lynch, ředitelka ACN International (více na churchinneed.org).

Obavy rostou též v Iráku, kde byly teprve nedávno obnoveny křesťanské vesnice zničené extremistickým násilím v uplynulých letech. Také v Sýrii přetrvává nejistota: extremistické ideologie tam podle ACN nezmizely a nadále představují riziko pro menšiny považované za „západní“, včetně křesťanů.

V zemích Perského zálivu, jež se staly terčem odvetných opatření Íránu, je nyní mnoho křesťanských komunit v karanténě. V těsné blízkosti konfliktu působí italský biskup Paolo Martinelli, apoštolský vikář se sídlem v Abú Dhabí, který má na starost církev v Jemenu, Ománu a Spojených arabských emirátech. Na situaci zareagoval listem, v němž vyzval k modlitbě růžence za mír.

Odzbrojme svá srdce

V Pásmu Gazy zůstává humanitární situace podle ACN katastrofální. Jakékoli narušení dodávek pomoci by mohlo ohrozit přežití malé katolické komunity i tisíců lidí, kteří jsou na její podpoře závislí. Také na Západním břehu Jordánu hrozí lidem konec obživy z cestovního ruchu, který je zejména v období Velikonoc klíčovým zdrojem příjmů.

Když íránské rakety dopadaly na Izrael, ve Francouzské biblické škole v Jeruzalémě sloužila jako úkryt polopodzemní chodba sakristie. „Od soboty (28. února) jsme měli jednu pohotovost za druhou,“ citují Vatican News ředitele školy, dominikána Oliviera Poquillona. „Pro nás je o to důležitější pokračovat ve studiu textů v jejich kontextu. Konflikty jsou nedílnou součástí dějin spásy.“

Také aktuální papežův březnový modlitební úmysl se týká míru a odzbrojení, prostřednictvím Celosvětové sítě modlitby povzbuzuje všechny k „odzbrojení srdcí od nenávisti, pomstychtivosti a lhostejnosti“ (papežovu modlitbu přinášíme na str. 16). Jednoznačně také odmítá, aby jaderná hrozba ovlivňovala budoucnost lidstva. Výdaje na zbrojení souvisle rostou posledních deset let a předloni dosáhly 2,7 miliardy dolarů, jak uvádí Stockholmské mezinárodní centrum pro mírový výzkum (SIPRI). Nárůst o 9,4 % v rámci minulého roku pak dovedl výdaje na nejvyšší úroveň, jakou kdy SIPRI zaznamenalo.