Pro děti a dospívající pořádá církev sérii táborů s anglickými názvy, kde mnozí nacházejí svůj osobní vztah s Bohem. Ať už je to Jump, Quest, Entercamp, Raftcamp či Runwaycamp. Pod různými názvy se skrývají podobné akce, liší se jen tím, ve které diecézi se konají. Cílem týdenních táborů není jen to, aby si děti a mladí lidé v hezkém prostředí odpočinuli a zasportovali, ale aby tento čas prožili intenzivně s Bohem. K tomu slouží každodenní krátké přednášky – katecheze, diskuse a sdílení ve skupinkách, společné mše svaté, večery chval nebo adorace.

Průkopníkem těchto táborů je v Česku Jump, který už 25 let formuje léto co léto na tři stovky mladých lidí u karmelitánů v Kostelním Vydří (vždy ve dvoutýdenních turnusech). Letos začíná 27. července a pořádá ho tým lidí napojených na Katolickou charismatickou obnovu.

Prakticky ve všech diecézích postupně vznikly tábory s podobným zaměřením. Zásadní při nich bývají momenty, které účastníci prožívají v menších skupinkách. V nich diskutují o tématech dne, ale mohou se i svěřovat s tím, co prožívají nebo s čím v životě zápasí.

Týká se to i počtem zřejmě nejmenšího z táborů – Questu, který v sobotu skončil v Nečtinách v plzeňské diecézi. Prošlo jím 28 dětí, o něž se staralo 26 dospělých a dospívajících. „Tým se zdá velký, ale je ho třeba – jsou v něm i lidé z kapely nebo z kuchyně,“ popisuje ještě před skončením tábora organizátorka Tereza Fořstová a během telefonního hovoru s KT dál pilně škrábe brambory. Blíží se totiž oběd.

S programem letos na Questu pomáhal populární americký seriál The Chosen. Organizátoři z něj každý večer pustili krátkou ukázku, která uvedla téma pro další den. K němu se pak dopoledne připojila katecheze s otázkami, které účastníci řešili ve skupinkách po sedmi lidech. „Je to vždy uzpůsobené dětem, máme je tu ve věku 12–15 let. Ale často se témata dotknou i nás starších. Je to pak obohacující pro všechny,“ shrnuje Fořstová. Ji samotnou například povzbudilo téma o tom, jak i v těžkostech máme důvěřovat Bohu, že má vše ve svých rukách a že i náročné věci mají svůj smysl. Z programu má jinak nejraději večery chval.

Na druhé straně republiky se na tábor zatím chystají. Raftcamp začne v Přístavu v Rajnochovicích až 10. srpna. Letošní rok ho bude provázet příběh krále Davida. Pokusí se ho ukázat jako vzor svatosti, ale i jako toho, kdo se po hříchu s Batšebou uměl obrátit k Bohu, či jako inspiraci, jak bojovat s našimi vlastními „Goliáši“.

Duchovně se nadechnout

V českobudějovické diecézi pořádají na Ktiši hned tři tábory: Entercamp, Enterjunior a Enterplus – organizuje je Diecézní centrum mládeže při biskupství. Letos startoval Entercamp pro mladé ve věku 16–21 let v neděli 13. července. Bohatý program vyvrcholil v sobotu 19. července mší svatou, na kterou mohli účastníci pozvat rodiče i sourozence. Od pondělí 21. července začíná program Enterjunior večerní bohoslužbou v kostele pro účastníky ve věku 13–15, pobyt končí 26. července rovněž mší svatou. Závěrečná akce Enterplus je pro lidi ve věku 18–25 let a koná se od 6. do 10. srpna.

Enterplus je letos v rámci celého Entercampu novinkou. „Jde o příležitost prožít v klidu duchovní cvičení. Nepůjde tedy o klasický Entercamp, jak jsme zvyklí, nýbrž o exercicie v tichu. Jsem stále víc přesvědčen, že nám chybí chvíle, kdy bychom se mohli zastavit a duchovně nadechnout. Proto navrhuji strávit několik dní v tichu a rozjímání,“ vysvětluje P. Rafael Kaca, diecézní referent pro pastoraci, ředitel Diecézního centra mládeže i Diecézního centra života mládeže na Ktiši.

Program Enterplus zahrnuje mši svatou, každý den dvě setkání nad Božím slovem a adoraci. „Program nebude nabitý, bude spíše časem ztišení a rozjímání nad vlastním životem ve světle Božího slova a adorace, k čemuž nás vybízel zejména papež František. Pokusme se o to,“ vybízí P. Kaca.