Vyjednávání mezi Vatikánem a českým státem trvalo rok a půl. O dohodu však obě země usilovaly mnohem déle. Už v roce 2002 se ji podařilo dát dohromady, jenže pak ji odmítl český parlament.

„Po 22 letech se nám povedlo vyjednat oboustranně vyváženou smlouvu, která respektuje náš právní řád, zpřesňuje některé postupy nebo vyjasňuje sporné záležitosti. Budou z ní mít užitek čeští občané,“ řekl po slavnostním podpisu minulý čtvrtek premiér Petr Fiala.

Česká republika se tak připojuje k 64 státům, které smlouvu s Vatikánem mají. Mezi nimi jsou všichni naši sousedé.

Zástupce papeže Františka, kardinál Pietro Parolin, smlouvu považuje za začátek nové kapitoly ve vztahu ČR a Vatikánu. „Jejím srdcem je náš společný závazek zasadit se o dodržování lidských práv. Především svobody myšlení, vyznání a svědomí. Svatý stolec je pokládá za základní práva. Možnost svobodně praktikovat víru není jen základním lidským právem, ale umožňuje vytvářet spravedlivou a harmonickou společnost,“ uvedl na tiskové konferenci na Úřadu vlády, kde byl přijat se státními poctami.

Služba v nemocnicích i sňatky

„Smlouva o některých právních otázkách“ obsahuje jen 16 článků a vydá na pět stran. Zmiňuje např. společnou péči církve a státu o kulturní památky či zpovědní tajemství a právně zakotvuje duchovní službu v armádě, zdravotních zařízeních, u policie nebo ve věznicích. Dále obsahuje možnost uzavírat manželství formou církevního sňatku či právo zřizovat církevní právnické osoby.

Podle litoměřického biskupa Stanislava Přibyla, který vyjednávání pozorně sledoval ještě jako generální sekretář ČBK, není cílem smlouvy získat privilegia pro katolickou církev, nýbrž spíše posílit garance práv vyplývajících z náboženské svobody – např. výhradu svědomí, zpovědní tajemství nebo církevní sňatky. Dohoda se nijak nedotýká majetkových otázek či vlastnictví svatovítské katedrály, tyto záležitosti byly už vyřešeny. Ani nemění české zákony.

Ochrana práv i pro jiné církve

Smlouva se vztahuje i na působení ostatních církví. „Přestože jde o smlouvu mezi ČR a Svatým stolcem, její obsah ‚prozařuje‘ na ostatní církve. Standardu ochrany náboženských práv založených touto smlouvou se tedy budou moci dovolávat také ostatní církve a náboženské společnosti,“ vysvětluje pro KT právník Jakub Kříž, který se na znění smlouvy podílel (více ve vedlejším článku).

Zástupci církví byli o jednáních informováni. „Ekumenická rada církví (ERC) v ČR vítá návrh smlouvy se Svatým stolcem a věří, že přijetí této smlouvy přispěje k ochraně duchovních, lidských a kulturních hodnot a pevněji zakotví dodržování lidských práv a základních svobod v naší zemi,“ uvádí předseda ERC Tomáš Tyrlík, biskup Slezské církve evangelické.

Dohodu musí ještě schválit obě komory parlamentu a podepsat prezident republiky.