Na Svatém Hostýně se diecézní pouť rodin uskutečnila minulou sobotu. Mši svatou na venkovním pódiu celebroval olomoucký arcibiskup Josef Nuzík. V promluvě upozornil, že bohoslužba je poděkováním za prázdniny i prosbou do nadcházejících měsíců. „Vy děti se vracíte ke své povinnosti učit se. Rodiče zase mají povinnost dohlížet, co děti prožívají a jak se jim v tom daří. Všichni se vracíme k práci a povinnostem, kterých bylo o prázdninách méně,“ zmínil a dodal: „Povinnosti nám mohou připadat těžké. Nezapomínejme ale, že i v nich je s námi Bůh.“ Bohoslužbu provázelo motto Svatého roku „Poutníci naděje“. Děti přinesly v obětním průvodu symboly putování – poutnickou hůl, mapu, kompas nebo pláštěnku coby symbol Boží ochrany. Odpoledne se zapojily do poutnických soutěží. Rodinný den završil modlitební „Podvečer naděje“ se společenstvím Sinaj.

V brněnské diecézi hostilo pouť rodin poprvé augustiniánské opatství na Starém Brně. V promluvě biskup Pavel Konzbul připomněl otce genetiky a augustiniánského opata J. G. Mendela (1822–1884), který se věnoval také atmosférickému úkazu známému jako tornádo. „Je to první vědecká práce o větrné smršti. Dá se tedy říct, že jako první popsal situaci v mnohých rodinách. Názorové smrště v rodinách jsou občas o hřivnách a jejich ocenění. Není důležité, kolik jsme toho od Boha dostali, protože jsme obdrželi dostatek, ale to, co a jak s tím díky trpělivosti uděláme,“ uvedl biskup jako obvykle s humorem. Na závěr citoval Marka Ebena o tom, jak si udržet hezké manželství: „Chce to velkou dávku tolerance. Láska je dar, který dostanete, a tolerance způsob, jak si ji zachovat.“ Na mši svatou navázal program – např. kostýmová prohlídka baziliky Nanebevzetí Panny Marie nebo volný vstup do Mendelova muzea.

Vést děti ke Kristu

Rodiny z litoměřické diecéze putovaly zase ke sv. Zdislavě do Jablonného v Podještědí. „Hrob světice přitahuje. Mám radost, že mnohé z vás už po více než roce služby znám,“ přivítal poutníky biskup Stanislav Přibyl. Rodiny poděkovaly za prázdniny a prosily o požehnání do školního roku. „Chceme se modlit i za instituci manželství, které není jen ‚nějaký papír‘. Kristus povýšil manželství na svátost a z ní rodina vyrůstá. Má proto nadpřirozený význam a je domácí církví, místem Božích milostí, které dostáváme pro dobro druhých, abychom uchovali víru a byli blízko Bohu.“ Rodiny povzbudil ke společné modlitbě a vyzdvihl význam křesťanské formace. „Prosím, posílejte své děti na náboženství. Jděte za knězem, katechety nebo se obraťte na mne,“ uvedl s tím, že rodiče tak pomohou dětem žít křesťanství naplno.