V červnu jsme si připomínali svátek svatého Antonína, patrona ztracených věcí. A k němu sa váže aj tento příběh (ponecháváme ho v autorčině nářečí – pozn. red.). Ten deň bylo veliké horko, dusno, říkala jsem si, že mosím posbírat jahody, kdyby aj pršalo. Já měla kolik záhonů, dělala jsem z jahod marmelády, všelijak jsem jich zavařovala, dávala do mrazničky. Vedro bylo také, že jsem chtěla shodit zástěru. Ale jak jsem si ju přetahovala přes hlavu, roztrhla jsem řetízek, co jsem nosila na krku. Nosila jsem na něm křížíček, už od třetí třídy základní školy, kdy mňa takto podarovala při…