14. 7. 2026
|Anděl Páně 12. července
V dnešní liturgii nám evangelista Matouš nabízí podobenství o rozsévači (srov. Mt 13,1–23), které popisuje štědrost a důvěru, s níž Bůh zasévá své slovo do našeho srdce a svou moc do nás. Sám Ježíš – Slovo, které se stalo člověkem, jenž dal svůj život za naši spásu – je zrnem, které Bůh nepřestává rozsévat ve světě, aby svou smrtí přineslo hojnou úrodu (srov. Jan 12,24). Je pravda, že občas v nás narazí na tvrdou a necitlivou půdu, anebo jindy zase na nepropustnou, jako je udusaná hlína na cestách, skalnatá půda či trnité křoví. Jsou ale i okamžiky, kdy najde zemi plodnou a ochotnou…
Zbývá vám ještě 76 % článku!