„Spolu s tátou a mými dvěma bratry jsme chodili pravidelně v neděli do kostela, ale doma jsme mnoho o víře nemluvili ani se běžně nemodlili. Jen Otčenáš u štědrovečerního stolu,“ vypráví Tomáš Moučka. Na náboženství ale chodil, a „věci víry“ tak přirozeně vstřebával. Ve třinácti letech přijal svátost biřmování, později bylo pro něj silným zážitkem, když na jednom poutním zájezdu zpívali s kytarou duchovní písně. Pak ovšem zvítězily jiné zájmy a do kostela přestal chodit. Střih. Mnohem později, ve 37 letech, začal pátrat po smyslu života a postupně se vrátil k víře. „Hodně jsem hledal na…