Přihlásit se
Obsah
FEJETON
14. 4. 2026
|V poslední kapitole Janova evangelia je scéna, která mě vždy zasáhne. Apoštolové se po Kristově vzkříšení nacházejí v nejistých vodách. Zdá se, že v jejich životech před pár dny všechno skončilo a nic nového nezačalo. Tak jdou dělat, co dělali vždycky: lovit ryby.
Co čert chtěl, tu noc nic neulovili. A tak tu v loďce na hladině tiberiadského moře kolem páté ráno máme sedm hladových, zmrzlých a frustrovaných profesionálů. Na břehu stojí jakýsi chlápek a volá na ně: „Ahoj, kluci, nemáte něco na zub?“ Petrovi z té otázky vyskočila na čele tepající žilka. „Nemáme,“ odfrkl nasupeně. „Tak hoďte síť na pravou stranu lodi, a najdete,“ zaznělo ze břehu. „Hele, kámo, nekibicuj,“ chtěl říct Natanael, ale neřekl. Hlava měla tisíc námitek, ale srdce vědělo a poslechlo. Začal se chystat na vyhození sítě. Ostatní na něj chvíli koukali, ale Petr nakonec mávl rukou a…
Zbývá vám ještě 65 % článku!
