Evangelium o emauzských učednících známe víc, než si možná připouštíme. Nemyslím tím, že jsme příběh slyšeli už tolikrát, že bychom jej mohli zpaměti vyprávět přátelům jako veselou historku o tom, jak Ježíš povedeně doběhl své učedníky, ale spíše v tom smyslu, že vyprávění odráží naši vlastní zkušenost – jdeme s Pánem, ale nepoznáváme ho; nasloucháme mu, ale nerozumíme mu; jsme smutní, třebaže Dárce radosti je neustále s námi; nehoří nám srdce, i když se snaží je neustále roznítit. Místo toho se dál třeseme v chladu vlastní skleslosti. Jeho přátelství je ale naštěstí natolik silné, že ho to…