Blíží se konec církevního roku a v evangeliu Ježíš mluví o zkáze chrámu, válkách, zemětřeseních a pronásledování. Slyšíme slova, která mohou vyvolat strach. Jako by nás evangelium zvalo dívat se do očí rozkladu světa, v němž žijeme. Ale Ježíšův tón je spíš vážný, prostoupený láskou člověka, který ví, že vše pomíjí, kromě jediné věci: věrnosti srdce. Chrám byl pro Izrael vrcholem krásy, symbolem Boží přítomnosti. Když Ježíš řekl, že z něj „nezůstane kámen na kameni“, bylo to stejně nepochopitelné, jako by někdo dnes řekl: „Jednou se zhroutí i to, co považujete za věčné – vaše systémy,…