To je věta, s níž se setkáme i dnes, když se ocitneme takříkajíc tváří v tvář trápení našich bližních – ať už je to trápení tělesné, nebo duševní. Patří do okruhu podobných výroků, jako „Bůh ti nedá těžší zátěž, než můžeš unést,“ nebo „Každé zlo je k něčemu dobré.“ Jsou takové výroky opravdu projevem víry? Patří do dnešní zdravé zbožnosti? Přijde na to, kdo komu a v jaké souvislosti života to říká. Stává se, že v situacích, kdy je náš bližní zasažen nečekaným trápením či utrpením, nevíme, jak ho potěšit. A tak si „vypomůžeme“ větou, kterou bolavou skutečnost takříkajíc „přesuneme“ na Pána…