Mnohokrát jsem nad touto otázkou přemýšlela, nejen při zpytování svědomí, ale i v souvislosti s terapeutickou prací s rodinami. Podle Desatera musí nejprve poctivě žít rodiče. Úcta je součástí manželského slibu a z takové vzájemné úcty pramení úcta jejich dětí k nim. Už malé děti veďme k tomu, aby rodičům uměly poděkovat a poprosit je. Aby vnímaly, že rodič je ten, kdo určuje hranice, a ony se to musí naučit respektovat. Starším dětem, když pomáhají s různými pracemi v domácnosti, by také rodiče měli umět za to poděkovat. A zároveň je vést, aby i ony poděkovaly za práci, kterou zase dělají…