Když jsem asi před dvaceti lety vybídl dědu v kuchyni u stolu, aby mi vyprávěl o svém životě, zapnul nahrávací zařízení a kladl mu různé otázky, chtěl jsem pouze zaznamenat kus rodové historie pro své nejbližší. A jednou i pro své děti. Nakonec z těchto vzpomínek bývalého hospodského a hospodáře vznikla knížka Hospoda, která měla dva dotisky. A člověk si uvědomil, kolik takových příběhů, pokud je člověk nezachytí, nadobro zmizí a už nikoho neobohatí. Přitom je třeba tak málo. A nemusí z toho být rovnou knížka. Stačí,…