8. 7. 2025
|Tisíce setkání s potřebnými i s těmi, kdo chtějí pomáhat, a také třicet let věnovaných službě druhým má za sebou VÁCLAV KEPRT, který nyní odchází z vedení Arcidiecézní charity Olomouc. „Na světě nikdy nebude tak dobře, aby Charity nebylo potřeba,“ vzkazuje.
Našel by se už ve vašem dětství či dospívání náznak směřování ke službě druhým, která dnes tvoří polovinu vašeho dosavadního života? Vyrůstali jsme jako čtyři sourozenci v rodině, která měla problémy s režimem. Museli jsme proto hodně pomáhat s hospodářstvím a zvířaty. Tehdy se nám to nelíbilo, když ostatní hráli fotbal a my museli pracovat, ale dnes jsem za to vděčný – učili jsme se osobní odpovědnosti. Zároveň jsme se učili žít v rozporu mezi tím, co se říká ve škole a co se říká doma. Tatínek třikrát zakládal skautské středisko a mě jako malého kluka v roce 1968 skauting ovlivnil. Jak…
Zbývá vám ještě 95 % článku!