Johann W. Goethe ho nazval nejveselejším ze všech světců. Filip pokládal smích za vzácný a často také za nezasloužený dar. Měl za to, že humor v sobě nese nebeský tón a svou nakažlivou silou učí člověka poznávat vlastní malost, v níž se však také skrývá jeho pravá velikost. Používal žert a veselí jako metodu, aby získal člověka pro křesťanskou víru. Některé jeho počiny v tomto směru byly z dnešního pohledu až drastické, přesto však neselhávaly. Paní Felicie di Barbaro trápila Filipa svými údajnými viděními a zjeveními. Filip jí jednou uštědřil políček. Chtěl tím zcela netradičním způsobem…