Autorka využila databázi vzpomínek projektu Paměť národa, z níž vybrala či sama zaznamenala šest životních příběhů zasvěcených osob: voršilky Nives Folprechtové, vincentky Dobromily Šťastné, školské sestry Marie Paulíny Doušové, boromejek Marie Goretti Boltnarové a Edigny Bílkové a P. Františka Lízny SJ. Na rozdíl od Kamily Hladké, která ve své knize Sestry (2021) vede rozhovory se čtyřmi generacemi řeholnic, Tatíčková zvolila generaci jedinou, narozenou zhruba za první republiky. Nad jednotlivými osudy se čtenář možná rozpomene na román Bílá Voda (2022) Kateřiny Tučkové, protože osudy…