Čekali jsme s manželem další miminko. Ovšem chvíle štěstí vystřídal den, kdy jsem v srdci cítila smutek, jako kdybych měla uprostřed hrudníku díru. Modlili jsme se, ale o děťátko jsme přišli. Potrat v sedmém těhotenském týdnu. Jen pomalu jsem se loučila s tím maličkým. Tiše jsem plakala a rozhodla se i ten malý kousek tělíčka, kousek tkáně, doma pohřbít. Řekli jsme o tom dětem. Přijaly tak naše nenarozené miminko do rodiny. Řekli jsme, že je naše rodina větší, že mají v nebi ještě jednoho sourozence. Pak jsem ještě musela do Brna k lékaři. Čas před vyšetřením jsem strávila na lavičce a…