Ale právě naopak. „Už ranní křesťanští pisatelé nám sdělují, že moment, kdy objevíme své pravé já, je zároveň momentem, kdy objevíme Boha,“ připomíná Richard Rohr ve své knížce Nesmrtelný diamant. A pokračuje: „Až příliš často jsem byl svědkem nedospělých a destruktivních činů lidí, kteří tvrdili, že našli Boha, a přitom ani trošku neznali sami sebe. Zkoušejí ‚mít‘ Boha, a přitom se drží svých falešných a vykonstruovaných malých já.“ Nejdříve však upozorňuje, že falešné já není špatné ani zlé. „Je jen relativní, ne absolutní. Je pomíjivé, ne podstatné, je to převážně mentální a kulturní…