I když Závěrečný dokument neformuluje církevně-právní pravidla, která vzniknou v dalších měsících, obsahuje jasné priority synodální obnovy církve. Synoda tím rozvíjí učení Druhého vatikánského koncilu (1962–1965) a jeho porozumění církvi jako svátosti jednoty a Božího lidu, v němž má každý pokřtěný účast na prorockém, kněžském a královském poslání Krista a spoluzodpovědnost za poslání církve. Mezi některými katolickými křesťany panovaly obavy, jak tato synoda změní církevní tradici – například zaměřením se na různé palčivé otázky ze života křesťanů. Dokument však míří hlouběji k základním…