Tento významný pacifista (1887–1944) byl jedním z prvních katolických účastníků ekumenického hnutí. Založil sekulární Institut Krista Krále, jenž působí od roku 1928 v bavorském Meitingenu. Stál u zrodu mezikonfesního společenství Una Sancta, které existuje dodnes. V současnosti u nás jeho komunity nenajdeme, působily však na území Československa za první republiky a během druhé světové války pod názvem Societas Christi Regis (Společnost Krista Krále) – a to až do roku 1944. Sestry vykonávaly charitativní činnost v Brně, Ostravě a Dolních Dunajovicích, kde pečovaly o děti a ženy samoživitelky. A sám Metzger území moravských diecézí navštívil.

Cyrilometodějská teologická fakulta UP v Olomouci nedávno převzala jeho pozůstalost. Děkan fakulty Vít Hušek a Ľubomír Žák z Katedry systematické teologie se vypravili do Německa, kde se setkali se členy Institutu Krista Krále. Profesor Žák, který působí i na Lateránské univerzitě v Římě, se studiu Metzgerova myšlení intenzivně věnuje. „Na toto téma jsem napsal řadu vědeckých článků, do italštiny přeložil a vydal Metzgerovy listy z vězení,“ uvádí pro KT.

O Žákově činnosti Metzgerova komunita v Německu ví, a nejspíše proto fakultě nabídla převzetí spisů. „Vedení fakulty bylo touto nabídkou nadšené a udělalo vše, abychom mohli vzácný materiál přivézt do Olomouce co nejdříve,“ dodává Žák a pokračuje: „A to jsme ještě nevěděli, že slavnost Metzgerova blahořečení je takzvaně za dveřmi.“

Hušek jmenuje získaný materiál: „Fotokopie všech Metzgerových rukopisů, sekundární literaturu k jeho činnosti a archiv časopisu Una Sancta.“ V Olomouci tím vznikne specializovaná knihovna. Žák, který povede na teologické fakultě mezinárodní pracovní skupinu tvořenou akademiky a studenty, doplňuje: „Chápu přesun archivu do Olomouce jako symbolický akt návratu do již známého prostředí.“ Budou se věnovat např. výzkumu ekumenického hnutí nebo duchovnímu a sociálnímu působení tohoto německého kněze. „Naším cílem je šířit Metzgerův odkaz, zaměřit se na aktuální témata, jako jsou dialog a smíření. Chceme pracovat na jejich mezioborovém prohloubení jako základních kategorií nejen křesťanského vidění života a světa, ale také rodiny, společnosti a státu,“ shrnuje Žák.

Proti nacismu

Metzgerovy myšlenky byly protikladem k nacistickému pojetí společnosti, protože nabízely respekt ke každému člověku. Za jeho vizi poválečného uspořádání Evropy jako mírového společenství národů ho nacisté odsoudili k trestu smrti stětím.

Papež František rozhodl o blahořečení P. Maxe Josefa Metzgera, které proběhne 17. listopadu ve Freiburgu. Tedy na Mezinárodní den studentstva a pouze týden od 35. výročí pádu Berlínské zdi (9. listopadu).