Za posledními cestujícími se zavřely dveře. Řidič nastartoval motor a pečlivě se rozhlédl na všechny strany. Jeho zrak uvázl na dvou zavazadlech spokojeně trůnících na lavičce. „Nechybí někomu kufr, taška?“ zahlaholil na půl autobusu. Nikdo z cestujících nezareagoval. Řidič zahlaholil, že osazenstvo je kompletní a na pozdější reklamace nebude brán zřetel. Autobus se pomalu rozjížděl. Nejbližší okolí zaslechlo řidičovu polohlasnou poznámku, že nejspíš někde po nádraží pobíhá zamilovaná dívka, roztržitý profesor nebo zapomnětlivá důchodkyně.Usmála jsem se a v duchu doplnila, že by to taky mohl…