Je to už naše rodinná tradice, že vždycky koncem října kolem jihlavského festivalu dokumentů podnikáme autem dušičkovou cestu po Vysočině. Potkává se to s mými narozeninami, a tak s oblibou kolegům v práci na otázku: „Jak je oslavíš?“ odpovídám: „Jízdou po hrobech.“ Někdy to byly cesty dosti krušné, protože Vysočina v tomto čase už bývá hodně nehostinná. Vybaveni zimními bundami a čajem v termosce vyrážíme na čtyři různá místa, kde to na návrší obvykle fičí, skučí a…