22. 10. 2024
|Kolik skvělých příležitostí jsme už v životě promarnili? Potěšit někoho ve chvíli, kdy je mu nejhůř, rozšířit vlastní obzory, postavit se za dobrou věc… Avšak jedno jediné bychom promarnit neměli: setkání s Kristem. A nebát se kvůli tomu riskovat cokoli – jako slepý žebrák z nedělního evangelia (Mk 10,56-52).
Samozřejmě nejde autorovi evangelia především o to, aby nám sdělil, jak vlastně tenkrát začátkem prvního století slepý žebrák nabyl zraku a jak mu Ježíš hezky pomohl z jeho svízelné situace. Evangelium nechce předat dva tisíce let starý příběh, nýbrž promlouvat do současnosti. Slepec jsem já, evangelium je příběh o mně. A Pavel Jančík mi k tomu s kytarou zpívá: „Měl bys mít bílou hůl a na očích mít pásku, protože nevidíš, jak vroucně má Bůh rád.“ Synu Davidův, smiluj se nade mnou! Biskup Jan Baxant si žebrákovo zvolání: „Ať vidím – Ut videam!“ zvolil za své biskupské heslo. Pan biskup sice…
Zbývá vám ještě 85 % článku!