Úryvek je v rámci kapitoly poněkud mimoběžný i proto, že výzvě k odpočívání předchází dramatická scéna osudové hostiny v Herodově paláci, kde Salomé tančí a Jan Křtitel kvůli zhrzené a nenávistné Herodiadě přijde o hlavu. Pasáž o Janově umučení je plná spěchu, neklidu a páchne po zločinu – a končí podobnými slovy, která známe ze závěru všech evangelií, ale byla napsána o Ježíši: „Vzali jeho tělo a uložili je do hrobu“ (v. 29). Ježíšův pokyn k oddechu je na tomto místě paradoxní. Odpočinek dává nadhled Jak odpočívat po tak dramatických událostech? Není to zase nějaká past na prosté a…