V minulé katechezi jsme se zamýšleli nad vírou, dnes je řada na naději. „Naděje je božská ctnost, kterou toužíme po nebeském království a po věčném životě jako po svém štěstí tím, že důvěřujeme Kristovým příslibům a nespoléháme na své síly, ale na pomoc Ducha Svatého“ (Katechismus, čl. 1817). Naděje je odpovědí na otázky: „Co se mnou bude? Jaký je osud tohoto světa?“ Nemá-li životní cesta smysl, je-li na jejím začátku a konci nicota, pak se ptáme, proč bychom po ní vůbec měli jít: odtud pramení zoufalství a pocit marnosti. A mnozí by se mohli bouřit: „Snažil jsem se být ctnostný, rozvážný,…