Přihlásit se
Obsah
Caritas
Křesťanská láska si nevybírá
Pomoc přišla, když jí bylo nejvíce potřeba. Stále trvá a zapojují se její někdejší příjemci
Cítím se lépe, když vím, že pomáhám
Když si Ukrajinci v Charitě navzájem pomáhají
Byli tu pro mne, i když jsem toho hodně pokazila
Dobrovolníci jsou opravdový poklad
Nikdy není pozdě říct si „ano“
Nic to nestojí. Jen trochu vašeho času
Klíčový grant pro Domov sv. Václava
Těžká práce v lese se podepsala na zdraví
Ukrajina objektivem Richarda Boudy
Po ztrátě blízkého pomůže „most“
Maxim nestuduje. Pomáhá za hranicemi své země
Cítím se lépe, když vím, že pomáhám
9. 4. 2024
|Iryna Volkova přišla do České republiky jako uprchlice z východu Ukrajiny několik měsíců po začátku války. Nikoho tu neznala a prožívala zmatek a strach. Po setkání s Charitou se její život začal ubírat novým směrem.
Dnes je součástí týmu Komunitního centra Diecézní charity Plzeň a pomáhá ukrajinským ženám a jejich dětem s podobným osudem. „Můj osobní příběh začal, stejně jako stovky příběhů našich lidí, v chladném a bolestném únoru. Do České republiky jsem přijela z nyní okupovaného města Melitopol v Záporožské oblasti. Hledala jsem bydlení. Poradili mi, abych se obrátila na Charitu,“ vzpomíná Iryna. Charita jí poskytla všestrannou pomoc, v Komunitním centru se začala učit česky. „Probírala jsem se různými myšlenkami, protože jsem se bála, že setkání s druhými by mou bolest ještě zhoršilo. Ale bylo…
Zbývá vám ještě 74 % článku!
