Je tomu již více než šedesát let, co jsem úspěšně prošel konkurzem a byl přijat do jistého pražského vědecko-výzkumného ústavu. Po několika letech praxe jsem se pak přihlásil do tzv. vědecké přípravy, aspirantury (dnešní doktorandské studium), abych mohl samostatně pracovat na svém výzkumném projektu. Nějakou dobu se zdálo, že tomu nic nestojí v cestě, pak si mě ale znenadání zavolal na „kobereček“ sám šéf. Tehdy zastával také funkci předsedy závodní organizace všemocné komunistické strany. „Posaďte se, soudruhu inženýre!“ To se ještě „soudruhovalo“, já jsem samozřejmě v partaji nebyl.…